Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) ‑ Lehké váhy byly do programu her zařazeny v Atlantě 1996, aby se ve veslování mohli prosadit i drobnější závodníci. Váha posádky musela být v průměru do 70 kg a do 57 kg u žen.
Teď už zůstala v programu her jen jediná lehkovážná disciplína dvojskif a i ta zažila v Paříži svoji labutí píseň. Pro příští hry v Los Angeles uvolní místo příbřežnímu veslování.
„Je tam nostalgie. Už při vážení panovala asi nejuvolněnější atmosféra, co pamatuju. Všech dvanáct lidí se smálo,“ popisoval atmosféru před startem 28letý Šimánek.
S Vraštilem, který je o třináct let starší, vytvořili sehranou dvojici, která pravidelně jezdila finále velkých akcí. Skončili čtvrtí na hrách v Tokiu, na světovém i evropském šampionátu, byli jasně nejlepší českou posádkou posledních let.
„My si užili aspoň dvě olympiády, Míra už je vyřáděný, ale pro ty kluky, kterým je 22 let a mají medaili, je to určitě zásek,“ uvědomoval si Šimánek.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
Vraštil v lehkých vahách absolvoval už čtvrtou olympiádu a i jím zmítaly emoce. „Párkrát jsem si dneska zabrečel, protože je mi to fakt líto. Na těch mladých klucích je vidět, jak jsou z toho zdrceni,“ popisoval zkušený veslař.
Nyní mají veslaři lehkých vah před sebou dvě cesty. Mohou pokračovat a bojovat o medaile aspoň na šampionátech. Ale vyřazení z programu her znamená konec podpory a veslování už jen na amatérské úrovni.
„Ty velké federace jako Britové, Australani a Kanada už teď lehké váhy vůbec nepodporují. Prize money nemáme žádné ani za vyhrané Světové poháry, jsme závislí na resortech. Takže pro lehké veslování tohle znamená smrt,“ obává se Vraštil.
Druhá cesta je nabrat na váze. „Dneska určitě přibereme,“ směje se Šimánek. „V Českém domě si dám guláš a pak pravý croissant,“ plánuje Vraštil. Však se lehkovážní veslaři tradičně těší na konec závodů, až se konečně budou moct pořádně najíst.
Ale jestli pro ně bude cesta i v dlouhodobém horizontu závodit s „těžkými“ veslaři? To v tuhle chvíli nevědí. „V následujícím měsíci bych to chtěl rozlousknout,“ říká Šimánek.
Nerozhodují jen kila
„S naší váhou pro nás v Česku není těžké být nejlepší, ale ve světové konkurenci? Možná by ani u nás suverénní Irové nebyli ve finále v těžkých vahách. Tam nerozhodují jen kila, ale výška dělá hrozně moc,“ vysvětluje Vraštil.
Zároveň ale připomínají příklad Belgičana Tima Bryse, který s nimi jel v Tokiu finále lehkovážných dvojskifů a v Paříži je ve finále klasického skifu.
„Mě teď čekají státnice ve škole, a co dál? Myslím, že mě nikdo neuvidí se připravovat další čtyři roky na olympiádu, když tam lehké váhy nebudou. Ale teď se nechci rozhodovat v emocích,“ říká Vraštil, který má za sebou i bohatou kariéru v triatlonových Ironmanech.
Stejně jako jeho tatínek, rovněž bývalý veslař, jenž ho vyrazil na jeho poslední olympijský závod povzbudit.
„On je strašně emotivní a prožívá naše úspěchy a neúspěchy. Za poslední roky máme množství čtvrtých míst, asi nám věřil i na víc, ale dneska byli ostatní rychlejší, tak to bylo zase dobré pro jeho zdraví,“ pousmál se Vraštil, který čtvrtou olympijskou účastí o jednu překonal bilanci svého otce.
