Hlavní obsah

PAŘÍŽSKÁ GLOSA: Když se radost násobí. O emocích, které ještě přebily výkony

Co zůstane českým fanouškům ve vzpomínkách z pařížských her? Jistě řada skvělých výkonů, medailové úspěchy českých sportovců, byť jich nebylo tolik, kolik by si přáli. Ale samotné výjimečné sportovní výsledky často ještě přebijí chvíle, které po nich následovaly. Však i ve sportu platí: sdílená radost, dvojnásobná radost.

Foto: Sport.cz s využitím Ondřej Deml/ČTK

Josef Dostál po zisku zlaté medaile se svojí snoubenkou Anežkou Paloudovou

Článek

Někdo má tu výhodu, že se může radovat s parťákem přímo na sportovišti. A tak čeští kordisté na sebe mohli naskákat hned po bronzovém úspěchu a fotografie „zlaté pusy“ tenistů Kateřiny Siniakové s Tomášem Macháčem obletěla sportovní svět.

Čeští medailisté z druhého olympijského týdne už pocházeli z ryze individuálních disciplín. Přesto nezůstali u oslav sami. Však Martin Fuksa má po celou kariéru zázemí v rodinném týmu a moc pro něj znamenalo, že se hned u vody mohl radovat s otcem Petrem a dědou Josefem, svými trenéry, i mladším bratrem Petrem, parťákem z deblkanoe.

I kajakář Josef Dostál měl po svém závodě vysněnou gratulantku hned za cílem. Políbil snoubenku Anežku Paloudovou a po vyhlášení následovalo aspoň krátké a neméně emotivní obejmutí od maminky alespoň přes zábradlí.

A oštěpařka Nikola Ogrodníková? I v ní se emoce rozproudily naplno, když mohla po nečekaném bronzu běžet za sektor za svými největšími fanoušky – partnerem Petrem Vránou, jenž si na olympiádu vyjednal propustku od třineckých hokejistů, a jeho synem Leem.

To jsou vzpomínky, které i díky fotografiím a televizním záběrům dodají sportovním úspěchům speciální lesk. Važme si jich, však před třemi lety v Tokiu se ukázalo, že to není samozřejmost. A nadšená objetí partnerů či rodinných příslušníků jsou přece mnohem krásnější než sterilní oslavy s rouškou a pozdravy domů přes telefon.