Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) ‑ „Chtěla jsem olympijské finále, mám ho, tak bych měla být spokojená. Solidní výsledek to je, ale myslím, že jsem měla na víc,“ vyprávěla krátce po odchodu z bazénu.
Mezi světovou elitu nastoupila jako jediná Evropanka. „Jsem ráda, že držím tu evropskou konkurenci v popředí té světové. Ale nervozita tam před startem samozřejmě byla,“ neskrývala. Před desátou hodinou večerní se postavila do sedmé dráhy před 17 000 diváky.
„Je neskutečné mít na plavání takový stadion. Kromě americké kvalifikace takovou atmosféru nezažijete,“ cenila si. V hledišti nechyběla rodina, kamarádi ani další čeští olympionici. „Na startu jsem je nevnímala, ale během dne tu podporu registruju a jsem za ni vděčná,“ ujišťovala. Převahu ale měly australské a americké vlajky.
Seemanová skočila do vody a začala pořádně zostra. Po padesáti metrech byla na bronzové pozici, na stovce také. Ale soupeřky si do druhé poloviny trati schovaly víc sil.
„Mezičas stovky byl super, probíhalo to, jak jsem chtěla. Závod se mi jel mnohem lépe než semifinále,“ srovnávala. Proto byla z výsledného času lehce rozladěná.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
„Chtěla jsem osobák. Ale přijde mi, že celkově jsou tu plavecké výsledky pomalejší, než by si většina přála, takže mám takové hořké pocity. Podle toho, jak jsem se cítila, jsem čekala něco jiného,“ říkala Seemanová, která zatím zvládla 200 m nejlépe v kariéře za 1:55,12.
K medaili, kterou za dvojicí favorizovaných Australanek O’Callaghanovou a obhájkyní zlata Titmusovou uzmula Haugheyová z Hongkongu, chybělo 92 setin. Českým plaveckým maximem pod pěti kruhy tak dál zůstává páté místo Daniela Málka ze Sydney.
I když Seemanová prakticky zopakovala vystoupení z Tokia, od té doby se v jejím životě hodně změnilo. Překonávala nejedny zdravotní trable, předloni měnila kouče a v mezinárodní skupině švýcarského kouče Luky Gabrila se opět šplhala vzhůru.
Barbora Seemanová po semifinále na 200 metrů volným stylem
„Když se podívám na minulé léto, co jsem plavala (na mistrovství světa) ve Fukuoce za čas, a teď jsem ve finále, tak to beru s úsměvem. Ta cesta, kterou jsem ušla a pořád po ní jdu, je v hodně směrech ojedinělá a náročná,“ přemítala.
„Jsem hodně pyšná na sebe, trenéra a celý tým, co jsme dokázali. Hrabala jsem se z hodně velké propasti a být na další olympiádě tam, kde jsem končila před třemi lety, je dobrý bod, ze kterého doufám půjdu ještě nahoru,“ je přesvědčená.
Kam až? I když je Seemanové teprve 24 let, ve finále už byla třetí nejstarší. „Nechci si dávat nějaké hranice. Dokud mě to bude bavit a uvidím v tom nějaký smysl, chci plavat,“ má jasno.
V Paříži ale ještě nekončí. Hned v úterý po poledni skočí do vody znovu na stovku kraulem, na níž je rovněž úřadující mistryní Evropy. „Noc a ráno budou hodně náročné. Ale jak přijdete na bazén, tak vás to probere,“ je si jistá Seemanová, kterou na závěr jejího programu v Paříži čeká ještě polohovka.
„Ta bude vedlejší tratí, těším se na ni. Čas na ní nemám úplně konkurenceschopný v té světové špičce, ale je to fajn doplněk,“ usmála se a pak už zamířila do olympijské vesnice nabrat síly na další program. „Na odměňování bude čas potom, teď si dám dobrou večeři a půjdu spát, ráno brzo vstávám,“ rozloučila se.
