Odhalení při pitvě, koupání za zavřenými dveřmi. Případ „neženy“ Chalífové není ojedinělý

Je to několik let, co se v atletickém prostředí řešila kauza ohledně běžkyně Caster Semenyaové. Ta podobně jako Alžířanka Chalífová neprošla testy na pohlaví a byl u ní zjištěn přirozeně vysoký obsah testosteronu, který je charakteristický pro muže.

Stejně jako u Chalífové jí však byl start pod pěti kruhy povolen. V letech 2012 a 2016 dokonce získala zlaté medaile na hrách v Riu de Janeiro a Londýně v běhu na 800 metrů.

Již v roce 2019, kdy se kauza Semenyaové nejvíce řešila, se na sociálních sítích objevovala fotografie české legendární běžkyně Jarmily Kratochvílové. Světová rekordmanka budila svojí extrémně vyvinutou muskulaturou rovněž různá podezření, stejně jako její rekordní čas odolávající celé dekády.

Otázky ženství se však řešily již před sto lety. Polka Stanislava Walasiewiczová je olympijskou vítězkou z roku 1932 v běhu na sto metrů. Její život měl smutný konec – při loupežném přepadení byla zabita. Lékaři během pitvy jejího těla zjistili, že měla částečně vyvinuté mužské pohlavní orgány.

Velmi podobný případ se týká německé výškařky Dory Ratjenové, která v roce 1936 skončila na olympiádě čtvrtá. Otázky kolem jejího pohlaví řešili její rodiče již při narození. Do světa sportu se však vydala jako žena i kvůli tomu, aby pro nacistické Německo získala zlatou medaili.

O Ratjenové se v kuloárech šířily nejrůznější zvěsti. Nikdy se s ostatními nesprchovala a koupala se sama za zavřenými dveřmi. Navíc upoutala hlubokým hlasem a lidé si z ní utahovali, že se jedná o „muže v šatech“. Němka nakonec dospěla až do fáze, kdy se nechala přeoperovat na muže a dále byla známa jako Heinrich.

Zpátky k příkladům z České republiky. Světová rekordmanka na 800 metrů Zdena Koubková se narodila s vývojovou vadou reprodukční soustavy a rozštěpem šourku. V atletice se prezentovala jako žena, jelikož ji tak definovali už v porodnici, ale ve skutečnosti její orgány byly mužské a v těle měla vysoký obsah testosteronu.

V roce 1936 se nechala finálně přeoperovat a ze Zdenky se stal Zdeněk. Rekordy Koubkové se ale musely anulovat.

Testy na pohlaví se staly následně součástí podmínek pro to, aby mohly ženy na olympijských hrách startovat. V šedesátých letech 20. století ukončily kariéru sestrám Tamaře a Irině Pressovým ze Sovětského svazu. Stejně dopadla i Polka Ewa Klobukowská, světová rekordmanka na 100 metrů.

Původně testy probíhaly nedůstojným způsobem a sportovkyně se promenovaly před lékařským konsiliem. Postupně však byly nahrazeny testy ze slin, které měly zjistit obsah chromozomů XY, jež jsou charakteristické pro mužské pohlaví.

Pokrok v lékařské vědě nyní umožňuje kvalitnější, detailnější a průkaznější testování, zda je příslušná sportovkyně skutečně způsobilá nastoupit v kategorii žen. Přesto se však objevují případy, které vzbuzují řadu otázek, stejně jako tomu je v případě Chalífové a Jü-tching.