Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) - Začalo to loni v dubnu. Viróza, zánět v koleni i zubech, angína. Všechno v měsíci a půl. S odstupem času Horská přiznává, že chtěla do závodního kolotoče naskočit tak rychle, až návrat uspěchala. Tělo pak začátkem července vypovědělo, únavou „tratila“ zrak na jedno oko. A ještě rok předtím podstoupila kvůli arytmii operaci srdce.
Po tom všem musela změnit přístup k tréninku, začala daleko více odpočívat. A dostala se na olympiádu a 15. místem si vylepšila kariérní maximum. Jen semifinálový čas 2:25,77 byl sice lepší než v ranních rozplavbách, ale stále více než dvě sekundy za vlastním českým rekordem z červnového zlatého mistrovství Evropy v Bělehradě.
Byl závod završením turbulentního, ale úspěšného období?
Největší třešničkou byla vítězství na Evropě a kvalifikace do Paříže. Celý rok jsem limit naháněla a tělo to zkrátka zaznamenalo. I když tréninky nasvědčovaly tomu, že budu ve stejné formě jako v Bělehradě, tak to bohužel nevyšlo. Semifinále mi však nikdo nevezme. Užila jsem si ho, s diváky je to úplně něco jiného než před třemi lety v Tokiu.
Moc se vám nepovedla prsařská stovka ani rozplavba dvoustovky, teď ale s hrami panuje spokojenost?
Semifinále mi udělalo radost a od času se snažím odpoutat. Celkově vím, že jsem asi měla na víc, třeba atakovat osobák, a ani ostatní holky neplavaly na své poměry tak rychle. Postup do finále nebyl nehratelný, jen to prostě nevyšlo.
V Tokiu jste byla na dvoustovce polohově šestnáctá, takže máte posunutí kariérního maxima.
Na ranní konzultaci s trenérkou jsme se shodly, že náš sport je o tom, že pořád honíme časy, a když je nemáme, není umístění. Tady je tomu naopak a asi je lepší být v semifinále bez osobáku než naopak. Ano, jsem na vyšší příčce než v Tokiu, kde jsem ještě na 200 prsa byla 19., takže závod beru pozitivně.
Teď si dáte asi trochu oddych, viďte?
Přesně. V Paříži zůstávám do 4. srpna, mám v plánu se jít podívat na beachvolejbal, a když to vyjde, tak ve čtvrtek na slalom s Jiřím Prskavcem. Pak se kouknu po městě a po návratu domů budu mít do konce prázdnin volno. Těším se. Musím říct, že sezona byla nejlepší v mém životě. Jsem z ní také dost unavená, ale úspěchy mě dál a dál nabíjely. Jsem ráda, že jsem se loni rozhodla pokračovat, a ani teď neplánuji něco měnit.
Plavci si velmi pochvalují bouřlivou atmosféru v La Défense Areně. Je i tohle zážitek?
Naprosto skvělý, strašně jsem si kulisy užívala. V životě jsem na plavání nezažila tolik diváků. Atmosféra byla výborná už na rozplavbách, ale při semifinále je to přece ještě trochu něco jiného. Jsem ráda, že fanoušci povzbuzují i mě, plavkyni z malé země, že nefandí jen svým favoritům. Prostředí je férové.
Ale našli se i čeští fanoušci, při středečních rozplavbách byl k vidění transparent s vaším jménem. Co člověk, to písmenko.
Maminka učí plavání dětí a byli to její svěřenci. Vinou čekání, jestli se kvalifikuji, měli dokonce lístek dříve než naši, kteří nakonec přímo seděli pod nimi. Děti říkaly, že se na plavání do Paříže prostě pojedou podívat. A zrovna vyšlo, že viděly mě. Jen ten transparent jsem bohužel zahlédla až po doplavání.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
