Článek
Problematika (ne)účasti Rusů a Bělorusů byla předmětem celé řady dohadů. Když už to vypadalo, že se hry uskuteční bez nich, povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) start jednotlivcům po splnění několika podmínek. A pod neutrální vlajkou.
„Země jako takové se nezúčastní,“ podotýká Žantovský. Jejich členství v olympijském hnutí je pozastaveno, součástí her nebude žádná výprava ani funkcionáři. V medailovém hodnocení ruskou ani běloruskou vlajku prostě nenajdete.
„Jedinec se musí kvalifikovat, nesmí být spojen s ruskými armádními nebo bezpečnostními složkami, nesmí vyjadřovat podporu agresi na Ukrajině a musí splňovat podmínky světové antidopingové agentury WADA. Vše pak bude hodnotit tříčlenná komise MOV. Není nebezpečí, že by někdo dokázal podmínky obejít,“ připomíná Žantovský.
MOV v čele s předsedou Thomasem Bachem se po tomto kroku dostal pod nemalou kritiku. Hlavním argumentem odpůrců je, že se jen hledají cesty, jak sportovce z Ruska a Běloruska do soutěží zařadit. Předseda České unie sportu Miroslav Jansta mluvil o nedomyšleném scénáři.
Otázkou zůstává, kolik neutrálních sportovců se v Paříží vůbec může objevit. „Minulý týden se těch ruských kvalifikovalo 8 nebo 9, MOV odhaduje celkový počet na 36,“ říká Žantovský. Podle něj je však nejzásadnější, jak se k tomu postaví ruské úřady. A zdá se, že negativně.
„Podle Igora Levitina, asistenta prezidenta Vladimira Putina, se každý sportovec musí samostatně rozhodnout, ale bez porušování ruských zákonů. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Marije Zacharovové jsou pravidla MOV nepřijatelná. Podle šéfa resortu Sergeje Lavrova je činnost MOV a jeho prezidenta Thomase Bacha zradou všech ideálů olympismu. Předseda Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov na Telegramu oznámil, že podpoří ty, kteří odmítnou. Obrázek si můžeme udělat sami,“ nastiňuje český diplomat, bývalý velvyslanec v USA, Izraeli či Velké Británii a někdejší mluvčí prezidenta Václava Havla.
Dodává, že výše popsané podmínky v zásadě odpovídají postoji ČOV, který byl od začátku proti účasti, alespoň po dobu trvání války na Ukrajině. „Výbor si osvojil doporučení nezávislé komise. Ta jinak radila, aby sportovci museli písemně stvrdit, že nesouhlasí s agresí. V podmínkách MOV nakonec je, že nevyjadřují souhlas. V praktické rovině jde o totéž,“ líčí Žantovský.
Ale zpět k situaci v Rusku, které s největší pravděpodobností nebude start na olympiádě nikomu zakazovat. Svým způsobem nechce ani nemůže.
„Šlo by o hrubé porušení charty, což by ohrozilo účast i na dalších olympiádách. Je ale zjevné, že si představitelé účast neutrálních sportovců nepřejí. Jde předpokládat, že sportovci budou atmosféru v zemi a stanovisko vnímat. Pokud se přeci jen někdo zúčastní, třeba ti, kteří nepobývají v Rusku a vidíme je na mezinárodních turnajích, zmíním jako příklad tenisty, tak je otázka, jak se na ně bude v Rusku pohlížet. Na to neznáme odpověď,“ konstatuje Žantovský. „A Bělorusové jsou schopni akceptovat pozici, jakou jim MOV dal,“ přidává předseda ČOV Jiří Kejval.
Nejednoho diváka, fanouška, experta i samotného účastníka her jistě napadne, co se stane v momentě, kdy formát soutěže svede proti sobě zástupce Ukrajiny a právě neutrálního sportovce z Ruska či Běloruska. Není vyloučeno, že ukrajinský reprezentant či tým odmítne nastoupit.
„Můžeme nahlédnout do historie. Sportovní zápolení vychází z olympijské charty, sportovci by proti sobě měli nastoupit. V minulosti odmítali například ti palestinští klání s izraelskými, teď může nastat podobná situace. Ze sportovního hlediska je těžké ji akceptovat. Rozsype se celý turnaj,“ přemítá Kejval.
