Nervózní medvěd zůstal doma. Neutrhla jsem nám ostudu, říká česká vlajkonoška

Paříž (od našeho zpravodaje) – Program na olympiádě měla Horáčková specifický. „Přiletěli jsme 18. července, o týden později byla kvalifikace. Pak jsem zase týden čekala, až budu moci závodit dál, což není jednoduché. Člověk se nemůže rozvolnit a připravuje hlavu,“ líčí.

Den D nastal ve středu. V prvním kole porazila Zijodachon Abdusattorovovou z Uzbekistánu 6:2, následně však nestačila poměrem 3:7 na druhou z kvalifikace Korejku Nam So-hjo.

„Byla jsem ráda, že na mě nepadl, jak tomu říkám, nervózní medvěd. Ten sevře ramena a člověk neví, která bije. Zápasy jsem ustála dobře. Pokud chcete s Korejkami uspět, musíte předvádět výkony jako chlapi na jejich nejvyšší úrovni. Povedlo se mi to třeba na mistrovství světa, kdy jsem si tím otevřela brány ke zlatu,“ líčí.

Sama cítí, že po zmíněném loňském zlatu z ní mají hvězdné soupeřky daleko větší respekt. Proti Nam So-hjo však rozhodl nepovedený pátý set a také možná absence štěstí. Několik šípů Horáčkové skončilo na čáře, rozhodčí ale ne vždy ukázali na vyšší hodnotu.

„Jsem fakt ráda, že jsem prošla první kolo. Myslím, že jsem neutrhla ostudu ani Čechům, ani naší lukostřelbě, ani sobě,“ hlásí Horáčková, která se stejně jako velká část sportovců v Paříži musela potýkat s vedrem a zejména vlhkostí. Lukostřelci totiž zakládají ruku pod bradu, a když je místo mokré, nepříjemně klouže. „K vysušení používám dětský pudr,“ prozrazuje.

V den závodu se také potýkala se zdravotními komplikacemi, na které se ale nevymlouvá. Jen konstatuje, že dostala celkem lehce agresivní rýmu.

„Ráno nebylo úplně příjemné, ale řekla jsem si: ‚Tak jo, jdeme do toho!‘ Doufala jsem, že na stagi nebudu muset vytahovat kapesníky a smrkat,“ směje se.

Teď se musí Horáčková domluvit, jak dlouho může v Paříži zůstat. Odlet má naplánovaný na 8. srpna, ale neví, jestli se do Česka nebude muset vracet dřív. Každopádně má za sebou lepší olympiádu, než jakou zažila před třemi lety v Tokiu, kde obsadila 33. místo.

„Byl covid, to se nedá srovnávat. Přijdu si i více jako doma, dojeli sem autem známí, což je super. Ale víte co? Nejvíce jsem ráda, že si mohl zasoutěžit Adam Li. Že jsme byli kluk a holka, což je pro naší malou českou lukostřelbu skvělé,“ zmiňuje svého parťáka.