Hlavní obsah

Nadšení Češi. Nejlepší barák, co jsem zažil, tvrdí jejich šéf

Jako by na okraji pařížské čtvrti Saint-Denis, která nepatří k nejbezpečnějším místům ve francouzské metropoli, vyrostlo nové město. Za vysokými ploty přerušenými několika pečlivě stráženými vchody vznikla olympijská vesnice, dočasný domov více než 14 tisíc sportovců a jejich doprovodu z celého světa.

Foto: Michal Osoba

Na střeše domu, který obývají, můžou čeští olympionici sledovat přenosy i si vyměňovat své postřehy.

Článek

Paříž (od našeho zpravodaje) – U vchodu se tak potkávají drobné gymnastky s robustními ragbisty; nejlépe vydělávající basketbalista historie LeBron James tu bude stát stejnou frontu na bezpečnostní procedury jako amatérští sportovci. Tady jsou si všichni rovni.

Hned za hlavním vchodem je mezinárodní zóna, kde se mísí sportovci na poště, v obchodu se suvenýry, kadeřnictví či oddechové zóně na břehu Seiny. Někdo mění odznáčky, jiný se seznamuje, další s sebou teprve táhnou tašky a krabice po příjezdu do Paříže.

Pak projdou další kontrolou do rezidenční zóny, kam už obvykle smějí jen lidé ubytovaní ve vesnici. Po šesti letech a „covidových“ olympiádách v Tokiu a Pekingu ale při úterní prohlídce mohla opět do vesnice nahlédnout i média.

Není složité objevit, kde která země bydlí. Výpravy si dávají záležet, aby byly už zdálky vidět. Na jednom z nejvyšších domů visí čínské vlaječky a nápis ve francouzštině „Allez, La Chine“. Další obří dům je polepen plakáty amerických olympijských a paralympijských hvězd s výraznými nápisy USA. Jen Izraelci z bezpečnostních důvodů nemají ubytování označené.

Strategickou budovou je jídelna přetvořena z bývalé elektrárny. „Vyzkoušeli jsme hodně věcí, zatím držíme zdravou linii a dietu,“ hlásí plážový volejbalista David Schweiner. „Ale tam se s batohy nesmí, musíte je odevzdat do úschovny,“ zastavuje nás rázně jeden z bezpečnostních pracovníků.

Foto: Benoit Tessier, Reuters

Pohled směrem k jídelně v olympijské vesnici

O kus dál je posilovna, další důležitá budova, k dispozici jsou i tréninkové prostory, kdyby někdo nechtěl cestovat mimo vesnici. Ale třeba ragbisté Fidži si zaházeli míčem přímo na ulici, před svým domem zase vzbudili rozruch Novozélanďané nacvičující haku.

Nepřehlédnutelný je i dům obývaný českou výpravou. Vlaječky, loga Czech Team. „Asi je blbé to říkat ještě před zahájením, ale podle mě je to nejlepší barák, co jsem kdy zažil,“ říká šéf výpravy Martin Doktor.

A to už má pár olympiád za sebou. Tři jako závodník včetně dvakrát zlaté Atlanty, další jako trenér, nyní v roli muže, jenž zajišťuje veškerý servis pro sportovce.

Foto: Michal Osoba

Český dům v pařížské olympijské vesnici

Základní zázemí je v přízemí. Vedle stolu pro ping-pong či místnosti na společenské hry jsou prostory pro lékařský tým, který v součtu všech sportů čítá na tři desítky členů. Dva pokoje po třech lehátkách jsou v brzkém odpoledni prázdné.

„Nejvíc práce bývá mezi čtvrtou a jedenáctou večer. Ale zatím jsme nic vážnějšího řešit nemuseli,“ hlásí s úlevou vedoucí lékař Jiří Neumann, když ukazuje své království s vlastním ultrazvukem či množstvím různých testů. Sportovcům je navíc ve vesnici k dispozici vybavená klinika s magnetickými rezonancemi, kardiologií, gynekologií či stomatologií.

Nejhezčí místo je na samotné střeše pětipatrové budovy. Na terase je ze židlí či vaků vidět na obrazovku, kde poběží olympijské přenosy, a když se sportovci otočí, mají krásný výhled na Sacre Coeur. Dokonce i špička Eiffelovy věže je na horizontu vidět.

Nejvíc času tráví ale sportovci na pokojích. Proto český tým opět připravil sportovcům vlastní matrace, které si někteří mohli vyzkoušet už doma.

„Tady jsme dali tu s největší tvrdostí,“ ukazuje Doktor na postel v pokoji, který bude obývat Tomáš Staněk. Pod matrací je přitom kartónová konstrukce postele. I zhruba 128 kilo českého koulaře by měla udržet. „Už to tak bylo v Tokiu. Není to blbý nápad, co by pak dělali s deseti tisíci postelemi? Takhle je zrecyklují. A nespí se na tom jinak,“ ujišťuje Doktor.