Na olympiádu míří i japonská naděje. Na nervy jí pomáhá pivo s českým trenérem

Kouč z Domažlic tak bude při ostře sledované sportovní události bydlet s japonskou výpravou. Z olympijské vesnice se 7. srpna všichni přesunou na Stade de France, kde je na programu kvalifikace oštěpařek. „Od začátku jsem říkal, že budu v japonské výpravě, byli jsme tak domluveni. V české výpravě se pak uvolnilo jedno místo pro dalšího trenéra,“ usmívá se Sekerák, který doufá, že nebude muset řešit peripetie z přesouvání se za svěřenkyněmi během kvalifikace.

„Budeme se modlit, že budou v jedné skupině, a pak uvidíme, jak to bude individuálně,“ upřesňuje Sekerák. „Na sektoru budu určitě. S tou, co bude v béčku, ale asi nebudu na rozcvičení. Nějak to musíme udělat,“ krčí rameny před odletem do dějiště olympiády.

Výraznější šance se dávají právě šestadvacetileté japonské naději Kitagučiové, jež většinu roku rovněž tráví v Domažlicích a loni ovládla šampionát v Budapešti, na němž za sebou nechala všechny konkurentky a hodila 66,73 m. I nyní se této usměvavé ženě dávají naděje na stupně vítězů. „Formu mám,“ rozesměje se Japonka. „Mám ale nervy, už včera jsem nemohla spát. Doufám, že dneska a zítra už budu spát lépe,“ pokračuje lámanou češtinou.

Ve výpravě nechybí ani talentovaná Petra Sičaková, která je s českým koučem spojena od svých patnácti let. Nejvydařenější závod zažila v dubnu ve Španělsku, kde hodila 62,12 m, jenomže do světového žebříčku se nepočítal, neboť nebyl v kalendáři světové atletiky. „Většinou jsem hodně nervózní, ale trenér je často víc nervózní než my dvě dohromady,“ povídá s dobrou náladou.

Úvodní výkony pod pěti kruhy se blíží, stejně tak se stupňuje napětí. Co tedy na uklidnění? „Možná dneska večer padne jedno pivo,“ odtajnil Sekerák, který už dal, stejně jako jeho dvě svěřenkyně, České republice na pár dnů sbohem.