Článek
Výrobce elektroniky Panasonic je partnerem MOV od roku 1987 a od roku 2014 rozšířil své působení i na paralympijské hnutí. V prohlášení důvody ukončení partnerství firma nespecifikovala, uvedla pouze, že se týkají „vyhodnocení toho, jak by se sponzoring měl vyvíjet“.
Mezi patnáctku hlavních sponzorů MOV patří ještě další dvě japonské společnosti, automobilka Toyota a výrobce pneumatik Bridgestone. Minimálně Toyota podle informací agentury AP také plánuje smlouvu s olympijským výborem ukončit, nicméně oficiálně tuto informaci nepotvrdila.
V roce 2015 označil MOV kontrakt s Toyotou za svou nejvyšší sponzorskou smlouvu v hodnotě 835 milionů dolarů (nyní 19 miliard korun). Podle médií není automobilka spokojená s tím, jak olympijský výbor sponzorské finance distribuuje.
Japonští sponzoři se podle AP od olympijského hnutí odvracejí nejspíš kvůli olympijským hrám v Tokiu, jež se vinou covidu-19 konaly místo v roce 2020 o rok později. Vzhledem k trvající pandemii byly hry v bublině bez účasti diváků a provázely je zvýšené náklady a korupční skandály.
Za pořádání olympijských her v Tokiu utratilo Japonsko oficiálně 13 miliard dolarů (295 miliard korun), z čehož minimálně polovinu tvořily veřejné finance. Z vládního auditu nicméně vyplynulo, že skutečná cena byla dvojnásobná. MOV přispěl částkou 1,8 miliardy dolarů (přes 40 miliard korun).
Dalšími top sponzory MOV jsou společnosti ABInBev, Airbnb, Alibaba, Allianz, Atos, Coca-Cola, Deloitte, Intel, Omega, Procter & Gamble, Samsung a Visa. Japonsko mělo dříve na olympijském sponzoringu významný podíl, ale nyní se MOV při hledání partnerů obrací více do Číny a zájem je také z Blízkého východu a Indie.
V olympijském cyklu končícím hrami v Tokiu měl MOV příjmy 7,6 miliardy dolarů (172 miliard korun). Čísla pro následující cyklus do her v Paříži dosud nebyla zveřejněna. Očekává se, že příjmy od top sponzorů vzrostou ze současných dvou na tři miliardy dolarů (68 miliard korun).
