Článek
Teplota přes třicet stupňů ani hodinové zpoždění letu neodradily několik desítek fanoušků, kteří čekali na přílet olympioniků před budovou původního ruzyňského letiště v Praze. Dočkali se kolem čtvrt na pět odpoledne, kdy vládní speciál přistál „jako do peřinky“, jak si později pochvaloval Dostál. Olympionici se následně po jednom trousili z letadla, udělali si společnou fotografii s posádkou a poté zamířili k početnému davu novinářů.
Dva ze tří medailistů si ještě pořádně nezvykli na to, že jim krky zatěžkává cenný kov. „Když mě někdo osloví jako olympijského šampiona, přijde mi to divné,“ přiznal zlatý kanoista Martin Fuksa. „Že mám bronz, mi dojde až doma s rodinou,“ doplnila oštěpařka Nikola Ogrodníková. Zlatý kajakář Josef Dostál se s titulem olympijského šampiona naopak popasoval rychle. „Trvalo mi to pár vteřin po dojetí do cíle,“ usmíval se po příletu do Prahy.
Velkolepých oslav si nikdo z úspěšné trojice příliš užívat nebude. Ty prvotní proběhly už ve Francii. Dostál s Fuksou si je s nejbližšími užili v pronajatých apartmánech, které zvolili namísto ubytování v olympijské vesnici. Ogrodníková slavila s přítelem, hokejistou Petrem Vránou. „Navíc nejsem úplně extra slavič,“ přiznala 33letá oštěpařka, která na olympijskou medaili dosáhla bez kouče. Minimálně v dalších týdnech v tom hodlá pokračovat a trénovat se bude sama.
Dostál se uklidní na rybách
Atletce končí sezona až za měsíc a oba rychlostní kanoisté se dokonce už o víkendu vydají do dalekého Samarkandu v Uzbekistánu. Tam je totiž čeká mistrovství světa na zbrusu novém závodišti. Do té doby čeká Fuksu i Dostála hodně povinností i tréninků. Druhý jmenovaný si alespoň stihne odskočit ke své oblíbené volnočasové aktivitě. Ta se překvapivě opět odehrává u vody.
Přílet olympijských medailistů Josefa Dostála, Martina Fuksy a Nikoly Ogrodníkové do Prahy.
„V úterý si s kamarády zajedu na ryby, přes to nejede vlak. Úplný klid mě tam asi nečeká, ale když ho budu potřebovat, vlezu si do hlubší vody. Jak jsem vyšší, tak tam se za mnou nikdo nedostane,“ usmíval se 203 centimetrů vysoký kajakář. Po třech bronzech a jednom stříbru z předchozích tří Her si konečně sáhl i na nejvyšší metu. Zlatou medaili, na kterou čekal dvanáct let, už mu nikdo nevezme. „Nový sportovní cíl jsem si přes noc nestanovil, ale i kdybych už teď nic nezajel, kanoistiku mám splněnou,“ uvědomoval si 31letý rodák z Prahy.
V Uzbekistánu budou kanoisté závodit na neolympijských tratích. Dostála také čeká závod v deblkajaku s jeho snoubenkou Anežkou Paloudovou. V jedné lodi už spolu seděli, ale na mistrovství světa je čeká premiéra. „Popravdě nevím, co od toho čekat. Vůbec nevím, jak dopadneme. Dvakrát jsme spolu vyhráli krumlovský vodácký maraton. Tam ale háčkovala (seděla vpředu) Anežka, protože zná divokou vodu víc,“ popsal Dostál zkušenost v jedné lodi se svou milou.
Fuksa dohrál kanoistiku
Na světový šampionát se chystá i Fuksa, který měl před pražským letištěm největší podporu. Včetně lidí z jeho rodného Nymburka. V Uzbekistánu už bude po svém olympijském triumfu klidnější. „I když možná si to jen nalhávám. Když už někam jedu, nechci se jen zúčastnit,“ zdůraznil.
Zatímco o Srbovi Novaku Djokovičovi se po triumfu v Paříži říkalo, že dohrál tenis, Fuksa o sobě tvrdí, že dohrál kanoistiku. Jaký je tedy v herní hantýrce jeho další level? „Říkal jsem si, že bych rád pomohl o pět let mladšímu bráchovi Petrovi, aby si taky mohl pověsit medaili na krk. Takže moje první myšlenka byla soustředit se víc na debl, který tolik netrénujeme. Ale pokecáme si o tom po sezoně,“ nastínil Martin Fuksa své plány.
Teď se nejvíce těší domů do Nymburka. Především na rok a čtvrt starou dceru. „Těším se, jak na mě bude reagovat. Jak bude naštvaná, že jsem dlouho nebyl doma. Ona to umí dát najevo. Těším se, až jí ukážu medaili,“ uvedl čerstvý olympijský šampion. „A taky doufám, že v naší loděnici začnou závodit další lidé. Snad jsme pro ně s Pepou Dostálem nějakým vzorem a třeba kanoistika víc vyroste a začne s ní víc lidí,“ věří 31letý člen úspěšného kanoistického klanu Fuksů.
