Hlavní obsah

Tyčkařky spláchl ze stadionu déšť. Už jsme chtěly závodit, líčila Maláčová

Tokio

Divoký průběh měla olympijská kvalifikace tyčkařek. Už tak obvykle dlouhý souboj o finále protáhl vydatný liják nad Tokiem. Kvůli němu se soutěž i s Romanou Maláčovou na zhruba tři čtvrtě hodiny zastavila a trvala nakonec tři hodiny. „Takhle náročný závod jsem zažila asi poprvé v životě,“ přiznala skokanka pražského USK.

Foto: Jan Kucharčík

Tyčkařka Romana Maláčová na starším snímku.

Článek

Tyčkařky měly za sebou výšku 440 centimetrů, kterou Maláčová zdolala na třetí pokus, když se spustil prudký déšť. Rozhodčí ještě nechávali chvíli soutěž pokračovat, až když se zraněním se trápící obhájkyně stříbra Američanka Sandi Morrisová ukazovala, že už skákání není bezpečné, závod přerušili.

„Nejdřív jsme zůstaly na dešti. Pak jsem šla pod tribunu k trenérům, hodili mi bundu a chvíli jsem seděla tam," popisovala Maláčová. Poté poslali organizátoři závodnice zpátky do svolávatelny. „Zažila jsem mítinky přerušené kvůli dešti, ale nevím, jestli na tak dlouho," přiznávala česká jednička, která se připravuje v Polsku.

Když déšť začal ustávat, vrátily se skokanky do sektoru. „Nechali nás rozcvičit, ale my už chtěly závodit a risknout to. Už toho měly všechny plné zuby," přiznávala Maláčová, která také první pokus na 455 centimetrech proběhla.

„Vůbec jsem nemohla běžet, ale nebyla jsem jediná," postřehla, že řada tyčkařek svůj skok zabalila, nebo se vůbec neodrazila. „Nevycházel nám rozběh, také jsem ho posouvala o dvě stopy blíž, jak nohy ztuhly," líčila.

Zdolaných 455 centimetrů zajistilo nakonec patnácti skokankám cestu do finále, které by pro Maláčovou bylo první na letní vrcholné akci. „Mrzí mě to, trenéři říkali, že jsem na tuto výšku měla. Ale nemám žádné výčitky. Měla jsem tu ze všech nejhorší letošní maximum, tak jsem snad nezklamala," hodnotila po celkovém 23. místě.

Související témata: