Sprint ovládl Lavreysen, Britky vyhrály madison a Kennyová má už páté zlato z OH

Oba finalisté mužského sprintu, kteří se podíleli na zlatu pro nizozemské barvy již v týmovém sprintu, naznačili ledacos z následného dramatu již na tisícinu sekundy shodným a zároveň i vítězným časem v kvalifikaci. Z ní český reprezentant Tomáš Bábek neprošel a skončil celkově osmadvacátý.

V bitvě o zlato se muselo rozhodnout až ve třetí jízdě. Hoogland vyhrál na úvod o 12 tisícin sekundy, Lavreysen srovnal skóre výhrou o 15 tisícin. V klíčové třetí jízdě pak zaútočil ze druhé pozice a Hoogland už nedokázal odpovědět. V duelu o bronz stačily Carlinovi proti obhájci bronzu z Ria de Janeiro Rusovi Denisi Dmitrijevovi jen dvě rozjížďky.

Británie je však bez vítěze v této disciplíně po delší době, neboť na předchozích olympiádách vládly sprintu legendy. V roce 2008 vyhrál Chris Hoy, o čtyři roky později v Londýně Jason Kenny a v Riu dokázal zlato obhájit. Kenny se představil v Japonsku, dosáhl na stříbro v týmovém sprintu, ale mezi jednotlivci byl až osmý.

Čtyřiadvacetiletý Lavreysen naproti tomu potvrdil roli hlavního favorita, k níž ho opravňoval titul z loňského mistrovství světa v Berlíně. V německé metropoli porazil ve finále 2:0 právě Hooglanda. Nizozemsko má mezi muži prvního olympijského šampiona ve sprintu jednotlivců od Jacobuse van Egmonda, jenž vyhrál v Los Angeles 1932.

Britky během třicetikilometrového závodu a 120 okruhů na velodromu v Izu předvedly suverénní výkon. Celkem 58 bodů nasbíraly ve sprintech, dalších 20 pak přidaly - stejně jako Dánky a Rusky - když ostatní předjely o kolo. Právě tyto body pak scházely na stupně vítězů Nizozemkám Amy Pietersové s Kirsten Wildovou a Francouzkám Claře Copponiové s Marií Le Netovou, jimž se zejména v porovnání s ruskou dvojicí dařilo mnohem lépe ve sprintech.

Pro vítězky jde o druhou medaili v Tokiu po stříbru ze stíhacího závodu. Kennyová jich má v kariéře na kontě už šest, z toho pět zlatých.

Madison v ženském podání byl do programu olympijských her zařazen poprvé. Devětadvacetiletá Kennyová toho dokázala využít a zvítězila tak na sportovním svátku planety už potřetí za sebou. V Londýně 2012 získala dvě zlata, to samé zopakovala i v Riu de Janeiro, v obou případech v omniu a týmové stíhačce. Díky dnešnímu zlatu se stala první Britkou, které se podařilo dosáhnout na pět zlatých olympijských medailí.