Satoranský tajil zranění. Nemohl jsem v tom tým nechat, říkal po vyřazení

Musíte zůstat mentálně v zápase a nesmíte to vzdávat. Je to samozřejmě náročné, když je soupeř schopný dávat těžké střely přes jinak dobře fungující obranu. Musíte prostě hrát dál. Měli jsme pár zbytečných ztrát, při kterých šli do protiútoku a dávali snadné body. To je samozřejmě proti takovému týmu smrtící. Na to, jak jsme zápas rozehráli, můžeme být hrdí. Jak to nakonec skončilo, nás mrzí. A ještě víc nás může mrzet první zápas proti Íránu. Ten byl nejhorší z celého turnaje. Kdybychom tam udrželi vedení nad 20 bodů, máme mnohem větší šance postoupit.

Myslím si, že jsme si nezasloužili prohrát o tolik, ale Američané ukázali svou obrovskou sílu. Jejich největší přednost je v tom, že se jakýkoliv hráč může rozehrát ke skvělému výkonu. Jayson Tatum tam dával strašně těžké střely a my jsme nedokázali navázat na první poločas, kdy jsme hráli dobře v útoku, dávali jsme míče do dolního postavení a tvořili hru. Oni pak vytáhli obranu a nám fyzicky trochu došly síly. Navíc se těžko hraje vyrovnaný zápas se soupeřem, který má padesátiprocentní úspěšnost z trojek. Pro nás ale byla obrovská zkušenost olympiádu zažít. To nám už nikdo nevezme.

Mám se Zachem skvělý vztah, nejenom na hřišti, ale i mimo něj. Povídali jsme si ještě před zápasem. I během něj. (smích) Pokoušel jsem se ho vykolejit, ale je to dost těžké praktikovat na někoho z týmu, který vede o třicet bodů. Samozřejmě ke konci jsme už trochu vtipkovali. Jednou jsem přes něj dal koš, tak jsem mu hned říkal, že mi vždycky skočí na moje finty. Ale bylo super si proti němu zahrát. Vážím si ho a věřím, že se mu podaří vybojovat medaili. On samozřejmě bere jen zlato, tak uvidíme, jestli se mu to podaří. Pro něj je ale taky velká zkušenost hrát vedle takových hráčů jako je Kevin Durant nebo Devin Booker.

Od prvního zápasu mě bolela třísla. Poměrně dost a bude asi docela dlouho trvat, než se to dá dohromady. Ale jsme na olympiádě, nemohl jsem v tom tým nechat. Nebyl jsem ve stavu, že bych nemohl hrát. Ale ideální to nebylo.

Určitě je to skvělý impulz pro evropský šampionát, které v roce 2022 spolupořádá i Česko. Samozřejmě tam budeme asi trochu víc pod tlakem, což nám úplně nevyhovuje, podívejte se na zápas proti Íránu. Ale to je něco, s čím se musíme naučit pracovat. Tady nám navíc chyběl Vojta Hruban s Martinem Křížem, takže můžeme být ještě silnější. Olympijská zkušenost nám může do těžkých zápasů mistrovství Evropy určitě pomoct. Co se ukázalo, že je dost těžké hrát během léta na dvou vrcholných akcích. Na skvělou formu z posledních dvou utkání v kvalifikaci se nám bohužel nepodařilo navázat. Chtěli jsme do toho dát v Tokiu co nejvíc energie, ale už jsme ji nenacházeli. Myslím ale, že můžeme odcházet se vztyčenou hlavou.

Na vítání našich olympijských vítězů ve vesnici. Tam jsme vytvářeli dobrou atmosféru. A doufám, že ji ještě dnes v noci zažijeme, až se vrátí z tenisového finále Markéta Vondroušová. Ty momenty, které člověk prožívá s ostatními sportovci, jsou úplně jiné, než když se jen soustředíte na výkon ve svém sportu. Být součástí něčeho většího je úžasná zkušenost.