Článek
Olympijské hry v Tokiu jsou přesunuty na příští rok. Jak jste okolnosti odkladu vnímal?
Už několik týdnů bylo na pováženou, jestli hry budou, nebo ne. Organizační výbor nechtěl rozhodnutí uspěchat, na druhou stranu bylo špatné, jak dlouho nepřipustili, že by ke změně termínu či zrušení mohlo dojít. I kdyby se stal ale zázrak a sport se vrátil od května nebo června do normálního stavu, tak by to stejně nebylo úplně férové. Protože by nešly srovnat podmínky přípravy někoho řekněme v Itálii, nebo v Japonsku, kde je situace diametrálně odlišná.
Byl jste před definitivním verdiktem nervózní?
Neztrácel jsem naději, že olympiáda bude. Když ne letos, tak příští rok. A jsem rád, že uvažování MOV šlo stejným směrem. Zrušení her by byla ta nejhorší varianta, to by mě hodně mrzelo. Odložení je nejrozumnější.
Na odklad olympijských her se snažíme dívat pozitivně, říká šéf českých olympioniků Jiří KejvalVideo: Sport.cz, ČOV
Pro vás to nicméně znamená, že budete muset svou neoblíbenou disciplínu - lezení na rychlost, které je součástí olympijské kombinace - trénovat další rok...
Ještě před pár týdny jsem s tím hodně bojoval, každý ví, že lezení na rychlost není můj šálek čaje. Doufal jsem, že po letošním létě se mu už nikdy nebudu muset věnovat. (smích) A teď budu nucen trénovat ještě rok něco, co mě až tak nebaví. Věřím ale, že se nebudu muset zavřít na další rok na stěně, objevil jsem specifické cviky, které rozvoji rychlosti pomáhají a dají se dělat kdekoliv i během výjezdů do skal. Tak snad se bude situace s koronavirem vyvíjet pozitivně a budu se moct dostat do psychické pohody i nějakým pěkným výkonem na skalách.
Na stole byly směrem k budoucnosti tokijské olympiády různé scénáře. Který se vám zamlouval nejvíc?
Mně by nejvíc vyhovovalo, kdyby byly hry kdykoliv, jen ne v létě. (smích) Letní termín je z pohledu lezců kvůli vedru a vlhkosti a tomu, že se závod bude konat na venkovní stěně, nešťastný. Ale odložení na letošní podzim nebo zimu se nejevilo jako reálné, podle všech informací bylo zřejmě, že vše směřuje k odkladu o rok nebo o dva. Nicméně se proslýchá, že by se mohly hry odehrát na jaře v příjemných teplotách, což by bylo fajn nejen kvůli lezcům.
Jak vlastně fungujete ve vyhlášeném nouzovém stavu?
Mám štěstí, že mám dobré podmínky doma. Na campus boardu posílím prsty i paže a mám doma i klasickou lezeckou stěnu, na které si zalezu do sytosti.
A zmiňovaný trénink rychlosti? Specializovaná stěna je nyní uzavřena...
Je pravda, že to je trochu komplikované. Ale jak jsem zmínil, je spousta cvičení, která mi pomáhají s odstraněním mých slabých stránek. Jde hlavně o odraz nohou, který se dá dobře trénovat i na suchu. Takže ani ta dlouhá pauza v tréninku rychlosti nemusí být nutná brzda, když jsem schopen pracovat na slabých místech. Vlastní rychlostní lezení na stěně mě už teď tolik neposouvá, potřebuji zlepšit právě dynamiku nohou. Některá cvičení se snažím dělat i venku, zajdu si do lesa a najdu si nějaký plácek.
Sociálními sítěmi v současnosti hýbou různé „korona výzvy"? Účastníte se jich?
Ani ne. Spíš to beru tak, že mám čas trénovat, čas odpočívat, snažím se číst a být obecně v klidu.
