Článek
Finále nabídlo neuvěřitelný průběh. Dalo se vůbec vnímat, jak si průběžně stojíte?
Čekal jsem, že to to bude šílená kombinatorika. Ale bylo to ještě asi pětkrát horší než by si kdokoliv z nás, kteří lezení rozumíme a umíme si spočítat různé scénáře, mohl myslet. Bohužel to dokazuje nesmyslnost aplikovaného formátu. Ale byla to první olympiáda, nějak to dopadlo. A z pohledu divácké atraktivity to nebyla úplná tragédie. Doufám, že jsme ukázali, že je lezení zajímavý sport a na olympiádu patří.
Několikrát jste prohlásil, že v daném formátu je rozhodující disciplína bouldering. Napadlo by vás, že zlato získá Španěl López, který ve finále nevylezl jedinou cestu?
Ne. A nikdy by se to nestalo, kdyby se nezranil Bassa Mawem. To, že se scénář takhle neuvěřitelně zamotal, je primárně proto, že se zranil rychlostní specialista. To otevřelo cestu k prvnímu místu v rychlosti někomu, kdo specialistou není.
Jak tedy hodnotíte celkově lezeckou olympijskou premiéru sportu?
Potvrdilo se, že kombinace všech tří disciplín byla trošku blbost. A taky si myslím, že stavěči boulderů cesty z hlediska show hodně nevychytali. Vždyť rozhodl jediný krok v jediném boulderu. Za tři roky v Paříži je jisté, že se poleze dohromady obtížnost a bouldering, což dává z hlediska evoluce našeho sportu jasný smysl. A rychlost jako samostatná disciplína, kde diváci uvidí ty nejlepší specialisty, to bude pecka. Formát, kdy se diváci koukali na sport, v kterém jsme jako kombiňáci průměrní, zas taková pecka nebyla.
Budete v Paříži u další fáze olympijského lezení?
Určitě. Paříž je můj další cíl. Teď si dám po dvou letech specifického tréninku na umělých stěnách kvůli olympiádě určitě nějakou dobu pauzu od závodění a chci se zase dostat na skály. Ale určitě se pokusím do Paříže nominovat.
