Článek
Poslední tři týdny jste strávili na aklimatizačním kempu v Kóči. Jaký byl při restrikcích, které jste museli dodržovat?
Martin Fuksa: Ze začátku jsem se trochu bál, když jsme do Susaki přiletěli. Mám rád rozptýlení, zajít třeba do města, což se nedalo. Na druhou stranu, když jsem viděl, jak se objevovaly případy covidu, trochu jsem se lekl a byl jsem rád, že jsme v bublině a nikam nemůžeme. Neměli jsme to tak hrozné jako plavci nebo atleti, kteří byli kousek od nás, a museli zůstat na hotelovém pokoji krom tréninků na ovále nebo v bazénu. My mohli k vodě, měli jsme areál jen pro sebe a vůbec nevadilo, že jsme se nemohli dostat ven.
Petr Fuksa: Ono toho volna stejně tolik nebylo.
Stejně jako kajakářům Josefu Dostálovi s Radkem Šloufem vám stále nedorazily vaše lodě. Jak to řešíte?
Petr: My si nechali poslat debla, kterého jsme měli doma, brácha i singla, já ne, jak jsem doufal, že lodě přijedou dřív. Ale máme zprávy, že 3. srpna dorazí snad lodě včetně mého singla.
Martin: Asi se lodě poslaly pozdě, přitom od května je to dlouhá doba... Letadlem sem přiletěly za tři dny, byla to dražší, ale lepší varianta. Já říkal bráchovi, ať si nechá poslat i singla, on říkal, že to je v pohodě a přijde. Tak mi pak dali za pravdu... Ta loď, která má přijít 3. srpna, je má olympijská kanoe, tak bych si ji asi vzal, mám na ní trikoloru. A bráchovi bych dal loď, na které jezdím teď. Je to stejný typ, jen jiný design.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Nestresuje vás tato nejistota? Šestého srpna už se na singlkanoích závodí.
Petr: Nenechám se vyvézt z míry, celou sezonu jsem trénoval na jiné lodi a všechno bylo v pohodě. Ale na té, kterou jsem si tady půjčil v Susaki v klubu, bych jet nechtěl, tak doufám, že lodě přijdou...
Martin: Já nejsem moc kritický člověk, ale olympiáda je jednou za čtyři roky, maximálně se na ni připravujete a pak se nepovede logistika. Já vím, že ti lidé za to nemůžou, byly tam problémy na oceánu, ale s tím se mělo počítat a na takovou akci se podle mě měly poslat lodě letadlem a všechno by bylo v pohodě. Ale to je malý zádrhel, který nemá cenu řešit.
Petr a Martin Fuksovi ve finále mistrovství světa v Szehedu.
Jak jste zvládli přesun ze Susaki do Tokia?
Martin: Zvládli jsme to v pohodě, Kóči je odsud hodinu letadlem, vyrazili jsme v osm ráno, kolem dvanácté jsme tu byli, zašli na oběd a pak už jen odpočívali. V sobotu jsme měli první trénink na vodě a nebyl ideální. Jak tam mají stěny proti cunami, vlny se dost odrážely a trénink nebyl takový, jaký jsme si představovali. Ale jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti a v sobotu už to bylo skvělé.
Petr: V Susaki jezdily hodně rybářské lodě, které dělaly vlny, to tady odpadlo, což je příjemná změna.
Bylo znát, že jste přijeli do olympijské vesnice v době velkých českých úspěchů?
Martin: Samozřejmě to je znát, ale my musíme být malinko sobečtí a myslet na naše závody, které máme před sebou. Všechny sledujeme, držíme jim palce a gratulujeme, ale úspěchy můžeme slavit až po závodě.
Jak budou prožívat vaše olympijské závody u vás doma v Nymburce? Chystá se nějaké společné sledování i v nočních hodinách?
Petr: Zaslechli jsme, že se chystá plátno...
