Článek
Pogratulovali si navzájem, připili pivem, ale bujará párty se nekonala. „Oslava byla velmi skromná, samozřejmě jsme ani nemohli nikam jít. Tak jsme si dali pivko a šli spát, žádná divočina," vyprávěl úspěšný fleretista.
Ani Rohan nevydržel vzhůru moc dlouho. „Z kanálu jsem se dostal večer v půl osmé, moc jsem nejedl a byl unavený. Tak jsme si jen popovídali u piva, abychom nerušili ostatní, kteří ještě závodí. Pak jsem musel utéct z boje, což bylo dobré rozhodnutí," usmíval se.
Zatímco Choupenitch stihl masáž a už si balil věci na večerní let do Prahy, Rohan díky prodloužené akreditaci může zůstat v olympijské vesnici déle, a tak byl v úterý opět ve slalomovém centru Kasai.
„Je příjemné se tu procházet s vědomím, že to mám za sebou a něco jsem předvedl," přiznával na břehu slalomového kanálu. Medaile mu zůstala v kapse kalhot, ale v olympijské vesnici byla častým objektem zájmu ostatní sportovců, kteří si ji chtěli prohlídnout.
Další kolečko vesměs příjemných povinností čeká oba medailisty po návratu. „Určitě přijdou nějaké oslavy, ale nejdřív vyrážím do Brna na Olympijský festival," plánoval Choupenitch. „Asi těch akcí bude dost, ale já se těším hlavně na kamarády, protože před odletem jsem se větším akcím vyhýbal, tak bych jim to rád vrátil," hlásil kanoista.
Však v pražské Troji, neoficiálním centru českého vodního slalomu, se každé ráno schází skupina vodáků, aby aspoň na dálku fandili svým parťákům v Tokiu. „Také jsem tam vždycky chodíval. Dřív jsme seděli v raftech a koukali na malou televizi, teď tam mají velkoplošnou obrazovku. Přijde mi neskutečný, že se role obrátila a já byl ten, kdo se snažil, aby se ti doma mohli radovat. Tak jsem rád, že se to povedlo," usmál se Rohan.
