Krpálek i se zraněným prstem dokázal, co nikdo jiný. Jen tak mi to nedojde, říkal po dalším zlatu

Když se mi ho podařilo chytit ho do držení, tak se mi honila hlavou spousta věcí. Bylo to něco nádherného. On je pro mě hrozně těžký soupeř, dvakrát se mi s ním podařilo prohrát a vždycky na začátku boje. Taktika byla proto jasná, vydržet začátek i za cenu toho, že budu pasivní a budu dostávat tresty. Trochu si ho unavit a potom ho zkusit někde položit a porazit ho.

Když se to plánovalo, znělo to hezky. Ale pak to všechno udělat, to jednoduché nebylo. Nakonec se to povedlo a pro mě to je o to cennější, že jsem ho poprvé porazil na olympijských hrách. Ty pocity jsou nádherné, jen tak mi to všechno nedojde. Měli jsme s trenérem obrovskou motivaci zopakovat zlato.

Chtěl jsem jednou porazit Teddyho (Rinera, desetinásobného mistra světa a dvojnásobného olympijského vítěze). To se nepovedlo. Trochu jsem doufal... Hrozně jsem si přál, aby finále v Tokiu vyšlo nám dvěma. To by byl asi ten nejkrásnější okamžik. On se bohužel do finále nedostal.

Čtrnáct dní zpátky jsem si trochu povyhodil prst na levé ruce. Skončil jsem trénink, navlékl jsem si prstýnek a do druhého dne mi to hrozně oteklo. Prstýnek nešel sundat, myslel jsem, že ho budu muset přeříznout. ale s tím jsem doma neuspěl. (smích) Naštěstí se ho povedlo sundat a prst se dal trošičku do kupy. Snažil jsem se ho maximálně ledovat, dával jsem tomu, co bylo třeba. Ale závěrečná příprava byla náročná. bolelo to hodně, když jsem ses někým pral, prst to nedával. Ale už to máme za sebou a těším se, že si pořádně odpočinu, dám do kupy všechny bolístky, které mám. Abych byl za půl roku zdravotně připravený, až začne olympijská kvalifikace k Paříži. Chci o to zase zabojovat a zkusit ještě vybojovat jednu olympijskou medaili, protože do třetice by to bylo krásné.

Vždycky se říká, že vybojovat zlato na velké soutěži je těžké, ale obhájit ho je ještě těžší. Pro mě to bylo umocněné tím, že jsem ještě změnil váhovou kategorii. Věděli jsme, že můžu mít menší šance než v nižší kategorii. Ale pro mě bylo nesmírnou motivací to zkusit. Tohle se nikomu nepovedlo, což mě hnalo v tom všem dopředu. I v Tokiu jsem na to celý den myslel. Teď tu sedíme a ono se to povedlo. To je něco úžasného.