I v okamžicích euforie myslely na zesnulé trenérky: Jsou určitě pyšné a dohlíží na nás, říkají české hrdinky

„Je to smutné, hrozně moc bychom si obě přály, aby tu mohly být," říkala Barbora Krejčíková, kterou v začátcích kariéry vedla Jana Novotná. Bývalá excelentní tenistka získala na olympijských hrách bronz ve dvouhře a dvakrát stříbro ve čtyřhře po boku Heleny Sukové. Krejčíková ji tak hned při debutu v bojích pod pěti kruhy překonala.

„My jsme se nikdy o olympijských hrách nebavily, protože já byla v žebříčku strašně nízko. Na konci čtvrté stovky. Ani jednu z nás nenapadlo, že bych mohla někdy pod pěti kruhy hrát. Řešily jsme malé turnaje, později kvalifikace grandslamových turnajů," přiznala Krejčíková. „Vlastně mě mrzí, že jsme se o olympiádě nebavily. Ráda bych si poslechla její historky," krčila rameny Krejčíková při vzpomínce na Novotnou, která zemřela před čtyřmi lety.

„Kdyby tu mohla Jana být, šlo by o veselejší okamžik. Pochopitelně jsem věděla, že Jana měla medaile z olympijských her. Ale nikdy jsem si netroufala myslet, že ji překonám. Ani tady ne. Byly tu lepší hráčky. A nemohu chtít přece všechno hned," vykládala Krejčíková.

Její parťačku před časem coby kondiční trenérka připravovala bývalá atletka Helena Fuchsová, která zemřela letos v březnu. „Startovala na dvou olympiádách. Bylo krásné si o jejích účastech na hrách povídat. Jsem moc ráda, že jsem si po jejím boku určitou cestu prošla," vyprávěla Kateřina Siniaková při vzpomínce na atletku, která se představila v Atlantě v závodě na 400 metrů, v Sydney 2000 pak doběhla na osmistovce pátá v osobním rekordu.

„Myslím, že nebýt Jany, respektive Heleny, tak bychom zlato z Tokia neměly," říkala Siniaková. „Hodně nás toho naučily. Věnovaly nám obrovskou porci času, připravily nás na všechny tyhle okamžiky," přitakávala Krejčíková.

„Myslím, že tam teď někde jsou, drží se za ramena a dohlíží na nás," utrousila se zvlhlýma očima Krejčíková. „I já věřím, že nás sledují. A určitý jsou na nás pyšné," doplnila Siniaková.