Článek
Každý z partnerů dvojice hvězdných dráhařů dosáhl na letošních hrách shodně na zlato a stříbro. Zatímco v Riu de Janeiro slavili v jeden den titul olympijských šampionů, tentokrát prožili v Japonsku v úterý nejprve společnou radost se stříbrným nádechem. Třiatřicetiletý Jason díky týmovému sprintu, o čtyři roky mladší Laura ve stíhacím závodě družstev.
Symbolicky ve stejné dny si pak prožili střídavě i pocity štěstí a zmaru. Jason byl v pátečním sprintu jednotlivců nečekaně až osmý, zatímco Laura slavila páté zlato z OH v kariéře díky úspěchu v bodovacím závodě dvojic. Dnes si role prohodili: Lauru připravil o lepší než šesté místo v omniu hromadný pád, Jason se stal po fantastickém vystoupení opět šampionem v keirinu a dosáhl už na sedmé zlato.
"Byl jsem během týdne zklamaný, protože jsem nebyl až tak konkurenceschopný, jak jsem chtěl být. Ale v keirinu můžete závodit tvrdě a jít tomu štěstí naproti," prohlásil spokojeně Kenny, jenž zaskočil všechny finálové soupeře velmi brzkým nástupem, díky němuž rozhodl o zlatu.
Více zlatých olympijských medailí nikdo z britských sportovců nemá. Další cyklisté Chris Hoy a Bradley Wiggins jsou za ním. Hoy má šest zlatých, Wiggins spolu s Kennyovou a legendárním veslařem Stevem Redgravem pět.
"Sedm zlatých medailí je opravdu něco mimořádného... Když se člověk jen ohlédne za těmi, které už se mu podařilo získat, vypadá to všechno celkem snadno. Ale když se pak pokoušíte přidat ještě nějakou další navíc, rychle se rozpomenete na to, jak je to těžké," připustil Kenny.
Čtvrté zlato na čtvrté olympiádě
Pocit olympijského vítěze okusil již na čtvrté olympiádě za sebou. A kdo ví, zda si ho nebude chtít vychutnat ještě v Paříži. Tím spíš, že další olympiáda je už za tři roky. "Před dneškem už jsem počítal svou kariéru nikoliv na roky, ale na dny. Možná jsem si teď ale koupil toho času přece jen o něco více," uvedl ke své budoucnosti Kenny.
V rozhovoru pro BBC Sport přiznal, že taktiku pro závod měl vymyšlenou dopředu. "Řekl jsem, že když budu mít trochu odstup, tak prostě pojedu. A náš šéf přes výkonnost Stephen Park mi na to jen velmi nejistě odpověděl, že jen když bude ten odstup dostatečně velký. První polovinu okruhu jsem si říkal, zda to bude stačit, pak už jsem měl v hlavě 'teď nebo nikdy'. A tak jsem bojoval," popsal Kenny.
Možná mu pomáhá i fakt, že jezdí každý závod jako by měl být jeho poslední. "Doopravdy se jen snažím hlavně přežít," podotkl s nadsázkou. "Myslím ale, že když jedu pokaždé, jako kdybych jel finále, když se pak do něj opravdu dostanu, už to mám docela nacvičené. Jen jsem prostě pokračoval v tom, nač jsem zvyklý," dodal Kenny.
Sama Laura přiznala, že svého muže podcenila. "Po tom jeho závodě za mnou přišla spousta lidí a přiznali se, že s ním na zlato nepočítali. A abych byla upřímná, ani já jsem tomu nevěřila. Když jsem s ním mluvila včera večer, zdálo se, že už chce jet hlavně domů... A on pak vyhrál - prostě typický Jason," uvedla Kennyová.
