Článek
Roční odklad her přinesl naději, že mnozí sportovci o svůj vrchol nepřijdou, ale také značné náklady.
Odhadují se mezi dvěma a osmi miliardami dolarů (46 až 186 miliard korun), z nichž většina jde na vrub organizátorů, Mezinárodní olympijský výbor (MOV) vypomůže 800 miliony dolarů. A tak není divu, že nadšení Japonců pro pořádání her alespoň podle průzkumů vyprchává.
Maskot olympiády v Tokiu.
Náklady Českého olympijského výboru vzrostou zhruba o dvacet milionů korun. „Kdybychom chtěli chystat akce jako v původním plánu, bylo by to ještě víc, ale musíme šetřit. Český dům i další doprovodné akce v Tokiu plánujeme v menším rozsahu,“ říká předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
MOV už opustil svoji rétoriku z letošního jara, že žádný plán B neexistuje, a chystá několik variant podoby her, které chce prezentovat na podzim. „Od té ideální v plném formátu až po ty s řadou bezpečnostních opatření, dokud bude ještě pořádání her dávat smysl,“ přibližuje Kejval, který je i členem MOV.
Mohla by olympiáda proběhnout i bez diváků? Kejval si to umí představit. „Je to můj názor, který není rozhodující. Na sportovištích hry sleduje asi šest milionů diváků, u televizí zhruba tři miliardy. Musíme myslet i na ně, a hlavně na sportovce, kteří mají často jedinou šanci na olympijský start. Bylo by to nešťastné, bez diváků sport nemá atmosféru a byla by to ta nejhorší varianta kromě té zrušit hry úplně,“ říká Kejval.
