Článek
Vadilo vám, že jste si nemohl před odletem do Ria otestovat formu v závodě?
Snad ani ne, jeden závod by mi toho stejně moc neukázal. Soustředění v Liberci jsem zvládl celé, tyč jsem při tréninku zlomil až pak, takže to přípravu až tolik zase nenabořilo.
Máte na noze ještě stopy nešťastné kolize?
Měl jsem silně zhmožděné vnitřní stehno a myslel jsem si, že po týdnu budu mít nohu celou fialovou, ale už zůstala jen menší modřinka. Sono ukázalo, že se to hojí dobře, takže jsem před odletem do Ria odskákal alespoň dva tréninky od té doby.
Neměl jste pak v hlavě při skákání přece jen trochu blok?
Podvědomě se tělo snaží uhnout, ale zlomená tyč k naší disciplíně patří a mě to potkalo i při finále mistrovství světa před pěti lety, kdy jsem na 575 cm dostal pořádně přes žebra. Letošní zlomení ale bylo jasně nejbolestivější. To byla taková rána, že jsem málem sebou seknul.
Jak budete ladit formu už přímo v Riu?
Závodím až 13. srpna, takže týdenní předstih je úplně v pohodě na srovnání s časovým posunem. Něco bych v Riu před kvalifikací odskákat chtěl, žádný krokodýlí trénink nebo vyčkávání na formu neplánuju. V Jižní Americe jsem ještě nikdy nebyl, ale rád bych odzávodil bez toho, že bych se trápil. Když budu mít dobrý pocit, tak to nebude ani špatný výsledek.
Vaše životní partnerka a kolegyně v tyčkařském sektoru Jiřina Ptáčníková odletí až v pondělí. Nechtěli jste cestovat spolu?
Mohli jsme si vybrat termín a Jiřu chápu. Vychází ji to tak, že bude v Riu stejně dlouho před svým závodem jako já. Pár dnů bez sebe zvládneme, navíc ve vesnici budeme bydlet spolu.
To jste si prosadili?
Vůbec ne, bylo nám to oznámeno až ve čtvrtek večer jako překvapení. Samozřejmě, že jsme rádi, ale nijak jsme za to nelobbovali, ani jsme na společné bydlení nekladli důraz.
Pomáhala vám partnerka alespoň při balení?
Za ty roky mám na balení už svůj grif, zvládl jsem to sám snad během hodinky. Vyhovuje mi balit na poslední chvíli. Kdybych měl víc času, tak pořád přemýšlím, co ještě přihodím do tašky. Když mě tlačí čas, tak to tam narovnám, zavřu a jedu. Ještě se mi nestalo, že bych zapomněl něco podstatného. Navíc letos by mi to mohla Jiřinka přivézt.
