Článek
Nad vaším startem visel ještě ve čtvrtek otazník, v jakém stavu jste nastupoval do rozjížďky?
Je to o dvě stě procent lepší než ve čtvrtek. Konečně je se zdravím všechno tak, jak má být. Cítím se sice trochu slabší, ale důležitá je až sobota.
Jak jste zvládl boj s rozbouřeným žaludkem?
Pomohly léky, chtěl bych poděkovat českým doktorům, že se o mě postarali. A chtělo to čas i odpočinek. Ve čtvrtek jsem se odpoledne prospal a v noci si dal prášek, abych spal opravdu celou dobu a nabral síly.
Bylo hodně těžké učinit definitivní rozhodnutí, zda v pátek pojedete?
Bylo to možná jedno z nejhorších rozhodnutí v životě. Byl to strašně těžký den, celé dopoledne jsem probrečel, už jsem to nějak neunesl. Naštěstí to dopadlo dobře. Doufám, že se potvrdilo, že to bylo správné rozhodnutí.
Rozjížďku jste zvládli naprosto hladce a přímý postup do finále jste zajistili s velkým náskokem. Byla to taktika?
Rozjížďky jsou o taktice hodně. Nám se od prvních záběrů povedlo udělat náskok a soupeři, kteří z nás mají už pár let respekt, protože vydržíme až do konce, to zabalili dost rychle. Měli jsme celkem poklidnou jízdu.
Nakopne vás to, že s vámi pádluje i stříbrný Josef Dostál?
Hrozně nás to povzbudí. A myslím, že i soupeři mají větší respekt, když máme v lodi takového borce. Cítím, že mají o něco větší strach.
Jak budete nabírat síly na sobotní finále?
Dám co nejrychleji sprchu, odpočinu si, najím se a půjdu spát. Hodně sil ušetří, že teď bydlíme v bytě deset minut od areálu, z vesnice to byla skoro hodina. Akorát jsme se tam nastěhovali i s klukama z deblkanoe a vypadá to tam jak v nějakém squatu. (směje se)