Článek
Jako další faktor Bernardová přikládá různorodost disciplíny, kterou neobrušuje stereotyp. „Prakticky každý rok měníme sestavu. Jako divadlo, kde soubor co sezónu cvičí jiný kus. Není to tak, že stále dokola, řeknu, vydáváme všechno na trati čtyři sta metrů. I proto se dá vydržet déle, není to pořád to samé," má jasno.
Svou roli podle neteře známého humpoleckého pivovarníka hraje i to, že kombinuje tvrdou sportovní přípravu s občanským povoláním. Ve své advokátní kanceláři si odpočine od vody, v bazénu pak pro změnu vyčistí hlavu. „Málokdo si dokáže představit, že vedle vrcholového sportu vedu i běžný život. Je to sice náročnější, ale také zajímavější. Možná právě to je ochrana proti syndromu vyhoření," přemítá Bernardová.
Za nekončící hlad po sportu se brněnská plavkyně dočkala ze strany přátel označení Jágryně, po vzoru 44leté hokejové legendy, která stále válí v zámořské NHL. „Ze srandy mi tak říkali. Já to ale tak nehodnotím. Děkuji někomu nahoře, že jsem dokázala udržet krok se světovou špičkou," líčí.
Nejhlubší stopu nechal Londýn
Bernardová poprvé startovala na olympiádě v roce 2000 v Sydney, podobně jako tehdy vycházející hvězda bazénového plavání Michael Phelps. „Matně si na něj vzpomínám, ale to je už vážně historie," loví z paměti s úsměvem. Pak nechyběla v Aténách, Pekingu, ani před čtyřmi lety v Londýně.
Právě hry nad Temží jí zatím k srdci přirostly nejvíc. „Neuvěřitelně srdečná atmosféra a navíc to bylo blízko, takže přijela spousta kamarádů. K tomu skvělý bazén," chválí i se čtyřletým odstupem Bernardová britské organizátory. Nejhůř se jí naopak plavalo v Pekingu. „Nevím proč, ale byla tam strašně studená voda. To mi vadí. Navíc se mi jako astmatičce v tamním vzduchu špatně dýchalo," vypráví.
Bazén v Riu? Luxus!
Areál v Riu si osahala v březnu při kvalifikačních kláních a bazén si hodně chválila. „Už na jaře byl dobře připravený. Na rozdíl třeba od arény pro bazénové plavání totiž stojí na místě už pět let, odehrály se tam Panamerické hry a řada dalších větších akcí. Je to luxusní krásný bazén, pod otevřeným nebem, v kterém je radost plavat," popisuje.
V bazénu v Riu se Bernardová v soutěži dvojic představí opět s Alžbětou Dufkovou, po boku parťačky mladší o čtrnáct let okusí atmosféru her potřetí. Vylepší sehraná dvojice své dosavadní maximum v podobě 14. místa z Londýna? „Náš cíl zůstává stejný, tedy postup do finále. Musíme tomu věřit a snad při nás bude stát i štěstí," doufá před cestou do Brazílie.
