Článek
Český čtyřkajak ve složení Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba vybojoval v Riu bronzovou medaili.
Zleva Josef Dostál, Lukáš Trefil, Daniel Havel a Jan Štěrba s bronzovou medailí.
Dole zlatí medailisté Max Rendschmidt, Tom Liebscher, Max Hoff a Marcus Gross z Německa. Nad nimi čeští kajakáři zleva Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba s bronzovou medailí. Vlevo je stříbrný slovenský tým Denis Myšák, Erik Vlček, Juraj Tarr a Tibor Linka.
Zlatí medailisté z Německa Max Rendschmidt, Tom Liebscher, Max Hoff a Marcus Gross.
Posádka, na kterou je spoleh. Tak byl označován čtyřkajak, který se od svého složení před olympiádou v Londýně proměnil v mašinu na medaile. Zadrhla se pouze vloni na Evropských hrách v Ázerbájdžánu.
Jenže pohoda sehraných kajakářů se na jaře začala vytrácet. Do špičky se vyšvihnul mladík Jakub Špicar, vybojoval si šanci poprat se o místo v lodi. Ve složeních bez Štěrby i Trefila však končila výstavní česká posádka mimo stupně vítězů a vrátila se k původní sestavě.
„Nebylo to příjemné období," vzpomíná Trefil na chvíle, kdy i jeho místo bylo v ohrožení. „Za čtyři roky udržet takovou posádku je rarita, žádná jiná federace to nedokázala," připomíná reprezentační kouč Pavel Hottmar. „Od začátku to nebylo jednoduché, ale rozhodlo, že kluci jsou profíci a zajímají je jen jejich výsledky," cení si.
Jiné osobnosti, společný cíl
Všichni čtyři jsou odlišné osobnosti, Dostál trénuje stranou zbytku posádky ve své skupině, ale společně dokáží sladit své zájmy. „Pepa je obrovská individualita a zároveň hrozný přínos pro posádku. Každý jsme v ní jiný, ale musíme se respektovat. Kdybychom byli všichni stejní, nemáme takové výsledky," má jasno Jan Štěrba.
Když už se zdálo, že společná příprava hladce směřuje ke společnému vrcholu, přišly potíže přímo v Riu. Háčka posádky Daniela Havla postihly zažívací problémy, do poslední chvíle nebylo jasné, zda nastoupí. „Doktoři mi v první chvíli řekli, že je padesát na padesát, jestli se to rozjede, nebo dá dohromady. Když viděli, že mi po té zprávě vyhrkly slzy do očí, asi pochopili, že bude lepší mě ujišťovat, že to bude dobré," říkal Havel už s úsměvem.
V době, kdy výhled jeho zdravotního stavu byl nejistý, rozhodl vedle názorů lékařů a trenérů i hlas posádky zbytku posádky. „V Daneše jsem věřil. Myslím, že kdybychom jeli v jiné sestavě, skončili bychom bez medaile," tvrdil výkonnostní lídr posádky Dostál.
Tak trochu se opakovala situace z Londýna, kdy Češi také do poslední chvíle nevěděli, v jakém složení pojedou. Až anulování dopingového trestu vrátilo Štěrbu do lodi. „Tehdy zase kluci neuvěřitelně podrželi mě," cení si nejzkušenější člen posádky.
Havel našel ztracené síly
I v Riu Češi ve finále vypálili ve staré dobré sestavě, Havel našel ztracené síly. „Cítil jsem se dobře. Náš závod trvá tři minuty, z toho minutu a půl se jede, minutu a půl to bolí. Tak jsem si říkal, že to je poslední minuta a půl bolesti téhle sezóny," vyprávěl Havel.
Němci od začátku odskočili zbytku startovního pole. „S nimi se nedalo soupeřit," uznal Trefil. Souboj o stříbro se zúžil na česko-slovenskou bitvu, kterou rozhodovaly centimetry. „Nejdřív jsem myslel, že jsme to stihli. Pak když jsem viděl, že jsme třetí, lehce opadla euforie, ale jak jsme vylezli z vody, zase jsme byli v pohodě," líčil Trefil chvíle po závodě.
Češi tak jako jediní dokázali obhájit pozici na stupních vítězů z Londýna. „Myslím, že jsme zase potvrdili, že i když nejsme úplně stejnorodá posádka, tak jakmile je nějaký průšvih, vždycky ho zvládneme," hřálo zadáka lodi Štěrbu.
