Bravo! Česko slaví v Riu první medaili. Prskavec vydřel bronz

Prskavec v Riu znovu ukázal, jak velké závody miluje a umí. Jako úřadující mistr světa i Evropy si na olympiádu přivezl nálepku favorita, ale ve 23 letech při debutu na největším sportovním svátku se s ní skvěle popasoval.

Už se vnitřně smiřoval s tím, že napodobí kanoistu Vítězslava Gebase a i on skončí těsně pod stupni. Ve finále Prskavcovi patřila třetí příčka, na níž ho srazila dvousekundová penalizace v protivodné brance. „Tam mi krutě nevyšla voda. Myslel jsem, že to tam vyšlu jako při tréninku, ale přišel proud," líčil Prskavec. „Věděl jsem, že časy ostatních byly výborné a teď budu muset jet hustě. To se naštěstí povedlo," popisoval.

Na trati byl poslední závodník, devatenáctiletý vítěz semifinále Jakub Grigar ze Slovenska, na mezičasech vedl. Jenže ve spodní části udělal chybu, která ho seslala až na pátou pozici, pořadí na stupních se tak neměnilo: první Brit Joseph Clarke, druhý Slovinec Peter Kauzer a třetí Prskavec! Tři setiny stály medaili Němce Hannese Aignera. „Kubovi Grigarovi jsem věřil a přál, je to můj kamarád. Na druhou stranu myslím, že je ještě mladej a může si počkat," smál se Prskavec.

Český medailista okamžitě zvedl ruce nad hlavu a v lodi mířil ke břehu za svým tátou. Jejich dlouholetá spolupráce vynesla další velký úspěch. Potleskem pak Prskavec poděkoval fandícím členům české olympijské výpravy a už spěchal užít si velké vyhlášení. A vůbec mu nevadilo, že ho sledovaly prázdné tribuny, bylo osmnáct stupňů a na kanál se snášel déšť.

Když se přitom probudil do deštivého brazilského rána, tíha životní závodu na něj mírně dolehla. „To jsem se slušně klepal," přiznal. Když dojel z olympijské vesnice do kopců Deodora, bylo líp. „Sednul jsem si na vodu a řekl si: Je to jen sport. A začal jsem se soustředit," líčil. „Ohromně jsem se těšil, vždyť takový zážitek může přijít jednou za život," věděl třiadvacetiletý kajakář.

Na semifinálovou jízdu se soustředil parádně. Nevložil do ní ještě maximální míru rizika, jak umí, ale komfortně si dojel pro druhé místo pouze za Grigarem. „Jelo mi to pohodovou stoupou do cíle a věděl jsem, že není potřeba víc to tam risknout. Takže jsem naprosto s přehledem postoupil," mohl se pochválit.

Za cílem se radoval jako už by měl za sebou zvládnuté finále. „Jak se na mě přišlo podívat dost českých sportovců, nechtěl jsem jim to zkazit," vysvětloval příčiny své úlevy. Táta na břehu si s ním plácnul. „Super, zvládl jsi to úplně v klidu," řekl mu. A to Jiří Prskavec starší často nechválí.

Po finálové jízdě mohl přidávat další poklony.