Článek
Srbský prezident Boris Tadić hledal u svého čínského protějšku podporu pro úsilí zabránit Kosovu v odtržení od Srbska. Tadić dnes také ujistil Chua, že Bělehrad považuje otázku Tibetu výhradně za vnitřní záležitost Číny.
Izraelský prezident Šimon Peres vyzval Chua, aby se Čína aktivněji zapojila do boje s hrozbou, kterou podle Izraele představuje íránský jaderný program. Na Teherán už byly uvaleny tři soubory sankcí kvůli obohacování uranu, nyní USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie a Německo jednají o možném čtvrtém. Západ obviňuje Írán z úmyslu dosáhnout výroby vlastní jaderné zbraně, ale Teherán tvrdí, že jeho nukleární program bude sloužit výhradně k výrobě elektřiny.
Zahájení OH využil i Sarkozy
Nicolas Sarkozy prozradil, že při jednání s Chuem nadnesl otázku dodržování lidských práv v zemi. Vyzval prý také Čínu, aby propustila zadržované disidenty.
K lidským právům se při setkání s Chuem vyjádřil i Bush, který vyzval čínské představitele k dodržování svobody slova a svobody vyznání. "Věřím, že všichni lidé by měli mít právo říkat, co si myslí, a zvolit si vlastní víru," řekl. Americký prezident kritizoval Čínu kvůli nedostatečným náboženským a politickým svobodám už ve čtvrtek při návštěvě Thajska.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun se zahájení sice nezúčastnil, prostřednictvím videa ale vyzval všechny státy světa, aby po dobu konání her dodržely tradiční příměří. "Žádám všechny, kdo jsou zapojeni do jakýchkoli násilností, aby respektovali příměří," řekl Pan.
Vedle Pana se zahájení olympiády neúčastní mnoho dalších významných politiků. Jsou mezi nimi například německá kancléřka Angela Merkelová, britský premiér Gordon Brown či kanadský ministerský předseda Stephen Harper.
Český prezident Václav Klaus a premiér Mirek Topolánek se zahájení her také nezúčastnili. Na stadionu ale nechybí slovenský prezident Ivan Gašparovič.
