Článek
Letos připadl termín ramadánu, během nějž se pravověrní muslimové snaží od úsvitu do soumraku zříct "pozemských potřeb", na dobu od 20. července do 18. srpna. Tedy přesně na datum olympijských her v Londýně. „Dodržuji ramadán od dvanácti let. Ale nechtěl jsem ohrozit svůj výkon na hrách. Bylo nemožné zůstat ve stoprocentní kondici bez tradičního režimu," řekl třicetiletý diskař britského týmu Abdul Buhari. „Věřím, že mi bude odpuštěno. Navíc se hodlám postit později v průběhu roku," ujistil Buhari, který nakonec skončil šestnáctý.
Ramadán už jednou vynechal. Před rokem se totiž termín shodoval s datem atletického mistrovství světa v Koreji. „Měl jsem výčitky, správný muslim by měl ramadán dodržet. Jenže jsem o všem diskutoval s trenérem, manželkou a několika učiteli koránu. Shodli jsme se, že je neslučitelné dosahovat špičkového výkonu při půstu. S výživovými experty jsem řešil, zda budu mít dostatek kalorií a energie, ale šlo by o velký risk," vyprávěl Buhari.
Tři tisíce musilmských sportovců
Celkově je na olympijských hrách v Londýně přes tři tisíce muslimských sportovců. „Bylo nemožné při určení termínu předpovědět, zda se trefíme do ramadánu. Ale v jídelně je pro sportovce, kteří by se přeci jen rozhodli postit, dostatek potravy čtyřiadvacet hodin, aby se mohli najíst před svítáním. A také energetické tyčinky a gely, aby nikdo netrpěl ztrátou energie," napsalo vedení her v prohlášení.
Mezinárodní olympijský výbor dokonce kvůli střetu ramadán versus sport nechal vypracovat studii o „hladovění" sportovců. „Půst krátkého trvání má malý nebo žádný účinek. Není nic neobvyklého sportovat během ramadánu," prohlásili odborníci z Univerzity sportu v Loughborough. „Jím šest jídel denně, vypiju šest litrů vody během tradičního tréninkového procesu. A je něco jiného trénovat a sportovat během ramadánu pro průměrného člověka a pro vrcholového sportovce," oponoval Buhari.
Sbihi daruje jídlo chudým
Britský tým má ve svém středu čtyři reprezentanty, kteří obyčejně ramadán dodržují: veslaře Mohameda Sbihiho, šermíře Husayna Rosowského a atlety Buhariho s Mo Farahem.
Měli velké dilema, jak vše vyřešit, aby se nezpronevěřili vlastní víře. Veslař Sbihi se rozhodl, že nemá smysl postit se v dalším průběhu roku, aby „splatil" dluh. „Ale za každý den ramadánu dám šedesát jídel pro chudé, tak mi to poradili muslimští učenci v Maroku," vyprávěl Sbihi, jemuž se letošní porušení pravidel ramadánu vyplatilo. Londýnské vystoupení mu bude připomínat bronzová medaile ze závodu osmiveslic s kormidelníkem. „Nemohl jsem přece ohrozit úspěch celého týmu," obhajoval svoje rozhodnutí Sbihi.
Další tři britští reprezentanti zvolili odlišný přístup. Ramadán si posunuli. Půst budou držet v dalším průběhu roku. I pro Faraha, který přišel do Anglie v osmi letech s rodiči, šlo o řádnou zátěž pro mysl, když kvůli potěšení z medaile nechal víru stranou. „Nechtěl jsem si jednou vyčítat, že jsem olympijský závod před domácím publikem nezvládnul kvůli své víře, ač mi důvěřovaly tisíce fanoušků," vysvětlil borec, jehož výčitky šly stranou v okamžiku, kdy vyhrál běh na deset kilometrů. „Rozhodl jsem se správně. Navíc po konzultacích s učenci a rodinou jsem neměl výčitky, budu se postit po hrách," ujistil Farah, jehož přístup napodobil Husayn Rosowski.
