Článek
„Malinkou chviličku mě mrzelo, že jsem nedal ještě o tři kila více," přemítal Orság po soutěži borců kategorie nad 105 kilogramů. V nadhozu překonal o dva kilogramy výkonem 239 kg vlastní český rekord, předtím v trhu si připsal 187 kilogramů, čímž vyrovnal osobní maximum. „Jednou už jsem v tréninku zvednul i sto devadesát, ale v soutěži ještě nikdy," líčil. Zlomit bilanci se snažil i v Londýně při třetím pokusu, ale marně. „Neměl jsem na to technicky ani silově. Šance byla malá. Ale na víc jsem neměl, udělal jsem maximum," přiznával upřímně.
Borec pocházející ze Znojma byl uchvácen atmosférou olympijské soutěže. „Nikdy jsem nic takového nezažil. Ani na mistrovství světa v Koreji. V Londýně jsem si připadal jako v kotli. Všichni fandili, řvali. Když jsem ještě viděl české vlajky a slyšel české fanoušky, byl jsem úplně nabuzený," vyprávěl nadšeně Orság.
Netajil, že když v průběhu soutěže v trhu viděl, jak činka vážící 190 kilogramů přikovala k zemi obhájce zlata Němce Steinera, nešlo o vítaný impuls pro sebevědomí. „Viděl jsem celou situaci ze záznamu a pak si říkal, že jsem se neměl dívat," přiznával v reakci na okamžik, kdy soupeř českého borce zavrávoral a činka mu padla za krk, načež se svezla na nohy německého vzpěrače, který zůstal notnou chvíli ležet. „Ale na druhou stranu, složil se pod činku ještě celkem slušně, s ohledem na skutečnost, jak celý incident vypadal," pronesl Orság.
Orság už má podobnou zkušenost za sebou
Sám už stejně děsivou scénu zažil. „Asi před rokem a půl mi v trhu spadlo za krk sto osmdesát sedm. Fyzicky jsem byl v pohodě, ale měl jsem blok v hlavě. Sto sedmdesát jsem trhnul lehce, ale jakmile jsem měl přes sto osmdesát, tak mi činka ztěžkla, jako bych na ní měl dvě stě," přiznával český borec. „Ale je pravda, že přihlížející zážitek líčili jako nesnesitelný. Škoda, že nemám video," smál se Orság.
S obdivem vzhlížel na počínání Íránce Behdada Salímíkordasíabího, který coby úřadující mistr světa soutěž ovládl. „Je o rok mladší a jde o nástupce Rezazadeha, který drží světový rekord v nadhozu a teď je Behdadovým trenérem. Navíc v Íránu jsou bombastické podmínky pro vzpírání, jež je v zemi nesmírně populární," vyprávěl zasněně český pořízek.
Věk ani váha důležité nejsou
Zda se někdy může dostat na úroveň slavného borce, si netroufal hádat. „Někdo má vrchol ve dvaadvaceti, jiný ve třiceti. Za dva roky můžu být jinde, za pět nemusím vzpírat. Není důležitý věk ani fakt, že soupeři váží o čtyřicet dva kilogramů více," říkal borec, jemuž váha ukazuje 128 kilogramů.
„Nejde o rozhodující údaj. Já zaostávám výkonnostně. Rus Čigišev vážil stejně jako já a trhal dvě stě deset, v nadhozu dal ještě o čtyřicet více. Není důležité mít na sobě padesát kilo sádla. Rozhodující je technika," vysvětloval Orság a lebedil si, jak je nový olympijský šampión přátelský. „Někteří lidé Íránce odsuzují, aniž by je znali. Jsou fajn, přátelští, umí anglicky. Pokaždé si pokecáme. Jsou v klidu a pohodě."
Za olympijské vystoupení se odměnil plzeňským pivem v olympijské vesnici. „Pár si jich dám. Teď už totiž budu jenom slavit," smál se třiadvacetiletý Orság. Netušil, kolik se chmelového moku do těla vystresovaného soutěží pod pěti kruhy vejde. „Mám jich zásobu," mrkal spiklenecky a plánoval program na zbývající část pobytu v Londýně: „Určitě půjdu povzbudit Báru Špotákovou. Finále ženského oštěpu si nenechám ujít. A rovněž bych také rád zašel do města, protože nejdál jsem se zatím dostal do obchodního centra u olympijské vesnice. Jenže tam bylo snad milión lidí, což mě vyděsilo, takže jsem prchnul," culil se dobrotivě.
