Článek
Jak emotivní pro vás bylo slavnostní vyhlášení?
Havel: Musel jsem mít hodně skleněné oči. Tohle beru dost emotivně, takže s těmi slzami jsem trochu počítal.
Trefil: Ten pocit, kdy si jdete pro medaili, ani nejde popsat. Něco neskutečného.
Za začátku závodu jste přitom ztráceli, nebáli jste se, že soupeři už jsou moc daleko?
Havel: Takový moment jsem naštěstí neměl, jeli jsme si to svoje, i když nám ze začátku dost ujeli, zachovali jsme chladnou hlavu. Věděli jsme, že je v cíli zase dojedeme a budeme je předjíždět. Ve finiši jsme hodně silní a to se taky ukázalo.
Měli jste přehled, na jakém místě jedete?
Štěrba: Periferně cítíte, jak na tom jste. Když jsme projeli pětistovkou, začalo se to lámat. Pak už jsem věděl, že se tam někam natlačíme a že si jedeme pro medaili. Jen jsem netušil, jestli to bude stříbro nebo bronz...
Havel: My byli hlavně nadšení, že máme medaili, až pak jsme řešili, která to je... Člověk si občas říká, když vidí sportovce, že ty emoce jsou trošku přehnané, ale když pak dojede a má medaili, je tam úplně neuvěřitelná euforie a vůbec nevíte, co děláte.
Dostál: Já jsem vůbec neviděl, myslel jsem, že jsem nějak těsně za medailí. Až když jsem viděl kluky, jak se začali radovat, pochopil jsem, že jsme tam.
Před startem si z vás nejhlasitěji zakřičí Josef Dostál, kdo řval nejvíc radostí za cílem?
Trefil: Dneska Pepa před startem ani neřval, říkal, že někdy se mu chce, jindy je v klidu. Ale za cílem řval nejvíc.
Dostál: Před startem křičím, abych uvolnil stres, ale teď jsem měl takovou pohodu, že jsem křičet nemusel. Cítil jsem, že nám to pojede. A v cíli jsem si to pořádně užil.
Všichni jste byli tak v klidu?
Trefil: Já byl tedy nervózní dost.
Havel: Já spal snad nejhůř v životě. Převaloval jsem se, přemýšlel, jak to pojedeme, co bude, když to dopadne takhle a takhle. Asi v deset jsem si šel lehnout a trvalo mi do půl dvanáctý, než jsem usnul.
Vyhráli jste letos dva závody Světového poháru, nemrzí vás trochu, že to na vítězství nevyšlo i tady?
Trefil: Ani ne, převažuje ta euforie, že máme medaili. Je pravda, že Austrálii už jsme letos porazili, v konci jsme do nich šli, ale jak nám to cuklo na startu, soupeři odstartovali lépe. Na konci už jsem viděl, že Australany nedostaneme, ale na medaili to bude. Tentokrát byli lepší.
Štěrba: Mohli jsme vyhrát. Ale je strašný rozdíl mezi Světovými poháry, mistrovstvím světa a olympiádou. To je závod jednou za čtyři roky a nejlepší státy tady jely zase fantasticky. Můžete mít ambice na zlatou, celý rok vyhrávat, ale tady je to jiná liga. My to zvládli, i když příprava mohla být snadnější.
