Článek
Paříž (Od našeho zpravodaje) - Zní to úsměvně, ale striktní tenisové regule vyžadují, aby deblové páry byly sladěné i v oblečení. Jenže na rozdíl od jiných olympijských sportů nosí tenisté úbor každý od svého výrobce, který se v rámci svého designu snaží co nejvíce přiblížit národním barvám. Když máte prostor, tak ladíte a ladíte, až je souhra na světě, což se podařilo i Muchové s Vondroušovou. Jenže ve chvíli, kdy za zraněnou hráčku musela naskočit Nosková, nastal problém.
„Bylo to složité. Nějaké barvy mi neuznali, neměly jsme na začátku úplně stejné oblečení,“ přiznává Nosková.
Ladilo se dál, čekalo se. „Musela jsem párkrát měnit.“
Kdekdo by řekl, že zvítězí selský rozum, jenže Nosková říká: „Pravidla i rozhodčí jsou docela přísní.“ Po výhře v 1. kole nad „nezávislými“ Ruskami si však oddechla. „Ale na nás přísní dneska nebyli.“ I Muchová se rozesmála a přidala: „Nějak jsme to sesmolily.“
Když odcházely z kurtu číslo 11, střídali je na dvorci zrovna čeští deblisté Adam Pavlásek a Tomáš Macháč. Ani Pavlásek neměl úplnou jistotu, že je u nich v duu všechno na sto procent, ale jakmile spatřil krajanky, uklidnil se. „Když jsem je viděl, jak měly úplně odlišné červené sukně, tak jsem si říkal, že jestli nás nepustí, půjdu si stěžovat,“ vyprávěl s úsměvem.
To Macháč popisoval, jak přijel do olympijské vesnice a měl vše připravené, aniž by nastal jediný problém. Stejně na tom je Barbora Krejčíková. „Myslím, že se můj partner trefil s barvami. Mám tu i české logo. Že v tom mohu hrát, je pro mě hodně důležité a moc to pro mě znamená,“ říká.
Přísná tenisovo-olympijská pravidla ale platí pro všechny. Třeba Španěl Carlos Alcaraz si musel před prvním zápasem vyměnit potítko, protože logo jeho sponzora na něm bylo dle názoru rozhodčího až příliš veliké a v nesouladu s regulemi.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
