Článek
„Extrémní podmínky nedopadají pouze na olympioniky,“ upozorňuje pro USA Today Madeleine Orrová z Torontské univerzity, docentka a badatelka zabývající se sportovní ekologií. „Dotýká se to každého člověka, který je součástí sportu.“
Sportovci, dobrovolníci, trenéři, diváci.
Všichni úpí. A pokud vedra zrovna nehuntují zdraví, tak minimálně hyzdí dojem z olympiády, kterou Francouzi přijali za svou.
Po propršeném zahájení her se teploty na některých místech v Paříži vyhouply přes 35 stupňů Celsia. Spásu představuje mírné ochlazení, kdy spadnou těsně pod třicítku.
Neveselé je, že se nejedná o náhlou zátěž, ale očekávaný stav.
Už loni si vlna spalujících veder podle deníku Le Monde jen ve Francii vyžádala pět tisíc obětí. Předchozí letní hry v Tokiu byly zase podle meteorologů nejteplejší olympiádou v historii a například dvojka tenisového turnaje Daniil Medvěděv po zápasech v betonové peci si stěžovala: „Co by se stalo, kdybych umřel? Kdo by byl zodpovědný?“
Diváci se schovávají ve stínu pod tribunou při olympijském závodě lukostřelců.
Spalující žár sužuje tenisty i v Paříži. Hrají v nejrozpálenějších částech dne, jejich zápasy se mohou natáhnout na dlouhé hodiny, mnozí z nich hrají i turnaje čtyřher a pořadatelé nahustili program do úvodní poloviny her.
„Pekl jsem se zaživa,“ utrousil po vyřazení český tenista Jakub Menšík. Nebyl sám. Stejně jako tenisté na kurtech kmitali v týdnu po areálu Roland Garros zdravotníci, kteří ošetřovali kolabující a dehydrované návštěvníky.
Divákům nově před vstupem na olympijská sportoviště dorazily esemesky, v nichž pořadatelé nabádají: „Noste pohodlné oblečení, klobouk, opalovací krém, sluneční brýle, menší deštník a láhev na vodu.“
Snad jen omezenec by ignoroval srovnání s předchozí letní olympiádou v Paříži, kterou uvítala přesně před sto lety.
Meteorologové spočítali, že průměrné teploty v době konání her stouply o tři stupně. Na trojnásobek vzrostl počet dní, kdy se teploměr přehoupl přes třicítku. Zatímco v letech 1924 až 1933 jen čtyřikrát nespadla noční teplota pod dvacítku, za uplynulou dekádu takových nocí bylo 84.
„Spali jsme co nejméně oblečení a stejně si myslím, že nám po zádech tekl čůrek potu,“ vykládal beachvolejbalista David Schweiner.
I to je podstatný detail. Nekvalitní spánek znamená horší regeneraci. A kumulující se únava může způsobit zranění. O fatálních následcích sportování v extrémních podmínkách není nutné hovořit.
Metropole jsou rozpálené, výrazně se neochlazují ani v noci. Je to náznak, že spásné a trvalejší řešení nepředstavují posuny termínů jednotlivých disciplín. Třeba japonští pořadatelé v Tokiu na brzké ráno posouvali závody chodců nebo maratonců, až později k večeru vpustili na trať třeba bikery.
Existují národy, které se chvástají, že umí poručit počasí, větru i dešti, ale pařížské klima naznačuje, že nejspíš nastává doba pro ještě radikálnější změnu.
Odborníci o ní nehovoří poprvé. Třeba na olympiádě v Sydney 2000 se sportovalo v druhé polovině září, což spadalo do australského jara.
Možná se připravte, že se z toho stane nová norma a letní hry se budou pravidelněji pořádat na jaře nebo na podzim.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
