Článek
Peking (od našeho zpravodaje) – Stojí za všemi úspěchy českého snowboardkrosu. Michala Novotného dovedl ke dvěma vítězstvím ve Světovém poháru, se Samkovou slavil olympijské zlato i bronz. V Číně prožívá Jelínek nejsmolnější období své trenérské kariéry.
Zažil jste někdy podobnou situaci? Jako by tuto zimu byla reprezentace prokletá...
Na smůlu a prokletí nevěřím, ale je pravda, že se nikdy nic takového nestalo nám a asi ani žádné jiné české reprezentaci. Zranily se nám totiž i doma dvě šikovné mladé holky, které musely na operaci. Trochu mi to připomnělo minulou olympijskou zimu, kdy si Evka, Honza Kubičík i Vendy Hopjáková poranili ramena, ale naštěstí se jezdí po nohou. Dalo se to překonat, Evka pak získala medaili, ale s kotníkama se to nedá...
Když rodiče menších dětí, které začínají se snowboardkrosem, vidí, jak reprezentanty kosí zranění, možná budou mít obavy. Chápete je?
Tohle je opravdu extrémní rok. Stane se to i v jiných sportech, jenže když někdo vypadne hokejistům, je tu dalších třeba sto dobrých a nahradí se, my jsme malá reprezentace. S rodiči komunikujeme, víme, že náš sport může být nebezpečný, ale i ta zranění, pokud nemají následky, vás můžou posílit do života. A naši závodníci následky nemají. Samozřejmě mě každé zranění mrzí, dělám vše proto, aby náš sport byl co nejbezpečnější a přeju si, aby to rodiče neodradilo. Pokud ano, budu je chápat. Jen budu doufat, že děti dají třeba na jiný sport.
| Jak odpadávali |
|---|
| Eva Samková |
| Jedenáctého prosince dojela závod dvojic v Montafonu druhá, jenže v cíli se jí kouslo prkno a zlomila si oba kotníky. Teď rehabilituje, na snowboardu by se mohla volně projet na jaře. |
| Jan Kubičík |
| Odjel do Pekingu, ale při volném tréninkovém ježdění spadl a poranil si kotník. Má v něm poškozený vaz a lékaři zvažují operaci. Tím by i pro něj letošní sezona skončila. |
| Radek Houser |
| Narychlo povolaný náhradník měl po příletu pozitivní test na koronavirus. Středeční test už měl negativní, pokud tak dopadnou i další, mohl by odletět zpět do Česka. |
| Vendula Hopjáková |
| Dobře v Pekingu zvládla v kvalifikaci, ale po kolizi se soupeřkou v osmifinále spadla a zlomila si levé zápěstí. V Česku ji čeká operace a zřejmě tříměsíční klid. |
Dá se takové sérii zranění předcházet? Měla něco společného?
Přemýšlíme o tom, ale přišla v rozdílných momentech, na jiných místech. Jediné pojítko je, že naše infrastruktura je téměř nulová. Věřím, že když budou mít závodníci možnost jezdit ve velkých tratích i v tréninku, budou pak zdravější. Na sněhu nejsme tolik, jak bychom potřebovali, a když jo, tak ne v tratích. Zahraniční reprezentace si vystaví své tratě, tam nikoho nepustí, jen vloni nás pustili Italové do Cervinie, když jsme jako nejhorší v covidu nesměli do Švýcarska. I když se snažím nebrečet, tu práci dělám šestnáct let, svět kráčí vpřed a u nás je rozvoj minimální.
Co by podle vás pomohlo?
Kdyby po Česku byly malé snowboardkrosové tratě, které jsou součástí areálů v cizině. Zájem dětí je obrovský, na Dolní Moravě bývají fronty, aby si to zkusily. A pak bychom potřebovali místo, kde by byla trať prioritou, od konce listopadu se mohla zasněžit a přes zimu se na ní dalo trénovat. Výstavba trati z hlíny je v řádu milionů, příprava zasněžování také milion, provoz už tak nákladný není. Projekty hal a stadionů jsou stonásobně dražší. A obecně by zimním sportům v Česku pomohla lyžařská hala, po Evropě jich je přes třicet. Česko má nejstarší svaz, pořád se řadí mezi velmoci. Hokej už se také nehraje tolik na rybnících, tak se staví haly, u nás je to stejné. Existuje projekt v Lahovicích, kdyby se povedl, bylo by to super pro všechny, kdo mají zimní sporty rádi a chtějí, aby s oteplováním planety neskončily.
Jak si osobně berete, když snowboardkrosu věnujete tolik času a olympijský vrchol skončí takhle?
Brečet nemá smysl. Smutek byl, ale člověk by se neměl litovat a říkat si, proč zrovna my. Je to sport, jsou horší věci. Žijeme ve svobodné zemi, máme co jíst, mám skvělou rodinu... A pevně doufám, že Evka bude motivovaná na příští olympiádu. Máme spoustu dobrých juniorů, kteří pojedou dál a ukážeme, že český snowboardkros není na dojezdu.
Může být motivací i Američanka Lindsey Jacobellisová, která v roce 2006 přišla o zlato parádičkou před cílem, a teď se v 36 letech dočkala?
Může být motivací pro Evku, co se týče věku, že by mohla ještě úspěšně na dvě olympiády. Ale kromě Evky nemáme profesionály. Honza i Vendy se pořád zlepšují, ale v pozdějším věku se to často láme a když je někdo jen poloprofesionál a musí pracovat, můžu ho motivovat, jak chci... Ale Lindsey je bezpochyby hezký příběh, moc jsem jí to přál. Letos jezdila dobře, na podzim si zlomila ruku a vykloubila loket, takže se to nestává jen nám, jen u ní to přišlo v lepší čas.
