Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) - Choupenitch narazil na výborně připraveného Itala Guillaume Bianchiho a padl 5:15. Zápas byl místy emotivní a 30letý český reprezentant několikrát diskutoval s rozhodčím.
Jaké ve vás převládají pocity?
Jsem smutný z toho, že jsem prohrál. Skóre podle mě neodpovídá, jak to ve skutečnosti bylo. Hlavně na začátku hodně těsných momentů, na které se ale vůbec nechci vymlouvat.
Byly to důvody, proč jste několikrát dal najevo nespokojenost?
Pořád jsem nepochopil několik rozhodnutí rozhodčího, jestli jsem v tu chvíli právo měl já, nebo ne. I u posledního zásahu zápasu jsem čekal a nevěděl. Sudí rozhodoval tak napůl a nebyl konzistentní. Nemohl jsem pochopit, jestli je útok ode mě, nebo ne.
Co vám říkal?
Po pauze jsem za ním šel a zeptal se: „Jak to teda pískáš? Je to můj útok, nebo do přípravy?“ On mi odpověděl, že jednou tak, podruhé jinak, takže nevím. Každopádně soupeř byl lepší, musím mu pogratulovat.
Zdálo se, že Bianchi vás měl dobře načteného.
Poučil se z březnového zápasu v Káhiře, kdy jsem ho porazil 15:6. Úplně eliminoval akce, ze kterých jsem mu dával zásahy. Vyloženě čekal, že budu tlačit, on do toho udělá rychlý výpad a bude doufat, že buď nerozsvítí, nebo to rozhodčí dá do přípravy. Navíc když jsem podnikl další útok, zavřel mi ho. Takticky udělal vše správně.
Konec v osmifinále hodně mrzí?
Ano, ale zároveň jsem starej kořen a dokážu vstřebat prohry i výhry. Definuje mě celý rok, jaký jsem ušel. Že jsem se kvalifikoval i přes obtíže, jaké jsem zažil. Je neskutečné v Paříži být a děkuji bohu za to. Poučím se, na příštích závodech se vrátím a budu dělat to, co mě baví a co miluji. Vezměte si, jak je šerm extrémně vyrovnaný. Před turnajem mělo 18 lidí tento rok minimálně jednu medaili. Nevím, v jakém jiném sportu to takhle je. Jsem vděčný, že jsem tady, a spokojený s přípravou.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
Jak moc vás limitovala bolavá noha?
Mám modrák na palci i kotníku, kde mi trochu tekla krev. Ale to je standardní, navíc s adrenalinem člověk zapomene. Teď budu ledovat a určitě se nejedná o důvod, proč jsem prohrál.
V Tokiu jste slavil bronz, ale bez diváků, což je oproti Paříži diametrální rozdíl.
V Grand Palais je skvělá atmosféra. Jsem rád, že přijeli i čeští fanoušci, aspoň jsem jim mohl darovat jednu výhru. A ať zůstanou do konce, finále bude skvělý zážitek.
