Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) – Každý se posadil po boku prezidenta španělského svazu Alejandra Blanca, který s hrdostí oznámil, že tenis na olympiádě možná nikdy neměl třpytivější tenisové duo. A pak už se na tiskové konferenci spustila salva otázek, na které Nadal s Alcarazem (oba budou hrát i dvouhru) více než dvacet minut španělsky odpovídali. A úvod? Jakou bude mít pár přezdívku… Nadalcaraz? Či snad Raflitos nebo Alcadal?
Pánové, jak to tedy bude?
RN: Myslím, že jméno se bude odvíjet od toho, jaký tady uhrajeme výsledek. A rozhodně je našim cílem, abychom na olympiádu za pár týdnů či měsíců vzpomínali jen pozitivně a s klidem v duši, že jsme odvedli maximum. Pro mě osobně už je pocta, že tu jsem, protože olympiáda je bezesporu nejvýznamnější událostí ve světě sportu. A je taky pro mě čest, že budu hrát debla s nejlepším hráčem světa.
Carlosi, jak se to poslouchá?
CA: Krásně. Bude to má první olympiáda a není lepší způsob, jak do ní vstoupit než si zahrát po boku s Rafou. Vlastně je to obrovský splněný sen. Mám vedle něj velkou šanci na úspěch. Chceme předvést skvělou hru, aby nás sledovalo celé Španělsko. A myslím, že od Rafy se toho pořád můžu hodně naučit.
Co konkrétně?
CA: Rafa mě motivuje nejen jako sportovec, ale i jako člověk. Na kurtu nikdy nevzdal jediný míček, je obdivuhodné, jak dokáže zvrátit krizové situace, jak je soutěživý. I v osobním životě přicházejí těžké chvíle a vy při nich musíte ukázat to nejlepší ze sebe, najít řešení. Rafa to umí. A navíc – přes to všechno, co dokázal, zůstává neskutečně pokorný. Takový chci být i já.
Rafaeli, v čem Carlos pomůže vám?
Poslední dva roky jsem toho na okruhu moc neodehrál, ale po jeho boku omládnu. Je skvělé, s jakou energií si užívá svou první olympiádu a i mě to přenáší do doby, kdy mi bylo dvacet a viděl jsem svět jinak, měl i plno iluzí. Carlos je také v olympijské vesnici pro ostatní sportovce fenomén, tak trochu atrakce. Ale zůstává milý a příjemný, zkrátka absolutní profesionál. A mně osobně omlazuje i samotná olympiáda.
V čem?
RN: Olympiáda je samozřejmě svým zázemím jiná než hvězdné turnaje, třeba i ubytováním ve vesnici. Ale pro mě je to návrat na začátek všeho. Návrat do doby, kdy jsem hrál malé turnaje, a je to i připomínka, odkud skutečně pocházíme a odkud pochází duch našeho sportu. Zároveň na olympiádě mám pocit, že nehraju na kurtu sám, ale že je tam se mnou celé Španělsko. Třeba zlato z olympiády v Pekingu je i mezi vítěznými grandslamy jedním z mých nejkrásnějších sportovních zážitků. A když se s medailí vracíte do olympijské vesnice, je to něco působivého a nezapomenutelného. Věřím, že to prožijeme i tady.
Však právě v deblu od vás lidé čekají zlato…
RN: Chápu, že jsou na nás lidi zvědaví, až nás společně uvidí na kurtu. Ale ještě to neznamená, že budeme úspěšní.
CA: Ano, všichni si myslí, že získáme medaili, ale já vím, že to bude těžká cesta. Nicméně je to pro mě jedinečná zkušenost. I pro mě je olympiáda zvláštní. Jak říkal Rafa, ani já nemám pocit, že hraju sám za sebe. Chci si zahrát první zápas, pak fandit jiným Španělům a vidět i pochopit jiné sporty.
Je problém, že oba téměř nehrajete čtyřhru? A že spolu jste ještě na dvorci nebyli?
RN: Ano, nemáme tolik času jako jiné páry, ale minulý týden jsem si to zkusil. Máme ještě pár dní na trénink, musíme si osvojit nějaké základy, se kterými půjdeme na kurt. Hraje se rychleji, reflexy a pohyby nejsou automatické a my ty automatismy musíme do sebe dostat, abychom hráli přirozeně. Je to jiné než dvouhra. Snad budeme mít dobrý los a postupně se budeme zlepšovat. Nicméně věřím, že oba dokážeme hrát čtyřhru skvěle.
CA: Mám rád čtyřhru, ale samozřejmě kvůli dvouhře mě už ji trenéři nenechají hrát. Ale budu se rychle učit. Navíc jsem sice na olympiádě, ale pořád je to Roland Garros, což mi to usnadňuje. Antuka pomáhá v tom, že vždy máte víc možností hrát od základní čáry. Když dobře servírujete, returnujete, je to pak snazší než na tvrdém povrchu. Ale jak říkal Rafa, ve čtyřhře je všechno rychlejší. Následující tréninkové dny tak budou klíčem k získání sebedůvěry a k tomu, abychom začali co nejlépe.
Rafaeli, bude to olympijské loučení?
RN: Bude. Prošel jsem si v poslední době těžkými chvílemi, ale vážím si toho, že jsem tu, a olympiáda je pro mě malá odměna. A jsem rád, že svou poslední olympiádu mohu sdílet s takovými kolegy.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.