Článek
Paříž (Od našeho zpravodaje) - Před třemi lety ji tady korunovali grandslamovou šampionkou, teď tu započala pouť za možnou olympijskou medailí v singlu. Byla to dřina, ale Krejčíkovou za triumfem v úvodním kole hnala i národní hrdost. „Reprezentovat je vždycky strašně speciální a na olympiádě je to nejvíc,“ říkala.
Jaký to byl zápas?
Moc těžký. Sorribesová je strašně nepříjemná, ještě do prvního kola. Je to ryzí antukářka, běhá, hraje vysoké kopce, nedá vám balon zadarmo. Věděla jsem, že na úvod je to moc náročná soupeřka, takže jsem ani neměla žádná očekávání. Chtěla jsem zápas hlavně přežít ve zdraví.
Vy jste se hodně hecovala, že?
Hecovala jsem se i v prvním setu. Chtěla jsem ho vyhrát, hodně jsme se tahaly, akorát závěr mi nevyšel. Byla jsem možná moc pasivní, pořád jsem hledala, jak mám na antuce hrát. Ve druhém setu jsem trošku změnila strategii a snažila jsem se ji dodržovat i ve třetím setu. V něm už to bylo nahoru dolů, ale vyhrála jsem já, takže mám radost.
Svazoval vás centrkurt, nebo je to příjemná pocta?
Jestli cítím tlak? To asi ne. Spíš je těžké udělat změnu z trávy na antuku. Po Wimbledonu jsem toho moc neodehrála, moc jsme toho nenatrénovali, spíš tak jedu. A hrát tady hned první zápas na kurtu Philippea Chatriera a ještě s antukářkou… Není to úplně to, co jsem si představovala. I když… Já na tom kurtu hraju ráda a jsem ráda, že si mě vybrali, abych na centru byla. Nechtěla bych hrát jinde.
Poslední dobou se vám na Roland Garros nedařilo, takže je to návrat na zdejší vítěznou vlnu?
Jsem ráda, že jsem zápas vydřela. Že jsem našla v sobě energii a sílu bojovat za českou vlajku a trikolóru, kterou mám na sobě. Reprezentovat je vždy strašně speciální a na olympiádě je to nejvíc. I že mohu hrát v dresu v českých barvách a logem je pro mě moc důležité. Velmi to pro mě znamená.
Je olympiáda hodně rozdílná oproti grandslamu?
Grandslamy jsou individuální. Hrajeme tam samy za sebe i proti sobě. Tady jsme jeden tým, reprezentujeme Česko. Držíme si palce navzájem. Chceme, aby se nám dařilo a někdo z nás dovezl medaili.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
Jak byl pro vás náročný přesun z Prahy, kde jste ještě v pátek dopoledne hrály s Kateřinou Siniakovou finále debla?
Přesun byl náročný. Po finále jsme během dvaceti minut musely odjet na letiště a doletěly jsme sem ve 14:59, takže jsme to akorát stihly, než se ve tři odpoledne uzavřel vzdušný prostor kvůli zahájení olympiády. Měly jsme docela štěstí. V sobotu jsme přijely sem do areálu a celý den jen čekaly. A dneska byla třicet minut rozehrávka, nové míče a šlo se na to.
Mimochodem o míčích jste se na úvod zápasu bavila s rozhodčí.
Nechápala jsem, proč hrajeme jen se čtyřmi míči. Tak jsem se jí ptala, jestli máme hrát se čtyřmi, nebo jich máme mít šest. Jinak míče byly fajn, snad to tělo všechno zvládne.
Je to zápřah, že?
Máme hrozně moc turnajů a pořád se jede. Za normálních okolností, kdyby to nebyla Praha, tak turnaj před olympiádou nehraju. Ale tím, že to bylo v Praze a byly jsme s Kačkou (Siniakovou) domluvené, že si zahrajeme a že se sehrajeme, aby se nám na olympiádě zadařilo, tak jsem nastoupila. Ale bylo to před domácím publikem a na Spartě, kde to mám ráda, tak jsem vlastně ani nepřemýšlela, že bych nehrála.
