Historický propad Slováků. Mají čtyřikrát méně olympioniků než Češi

Paříž (od našeho zpravodaje) - „Musíme si říci na rovinu, což tvrdíme už delší dobu, že velikost výpravy je zrcadlem toho, v jakém stavu je slovenský sport,“ pravil po oznámení nominace prezident Slovenského olympijského a sportovního výboru (SOŠV) Anton Siekel.

Od rozdělení federací vyslali naši východní sousedé do Atlanty 1996 71 sportovců, do Sydney 2000 dokonce 108, v Athénách 2004 jich bylo 64, v Pekingu 2008 už jen 57, v Londýně od čtyři roky později 47, dále v Riu 51 a před třemi lety v Tokiu 41. Teď pouze 28.

„Často jsme o tom diskutovali, signály přicházely už dlouhá léta. Největším negativem je, že každý spoléhal na někoho jiného. Střediska vrcholového sportu mají svou zodpovědnost při přípravě elity, ale je třeba, aby úzce spolupracovaly s národními svazy, které připravují širší základnu a jsou zodpovědné za rozvoj. I olympijský výbor má své možnosti, jak podpořit vrcholové sportovce,“ vyjmenovává Siekel.

Zdůrazňuje, že mládež ve věku, kdy jsou jedinci na rozcestí, udrželi u sportu často rodiče. „Velmi smutné a takové příběhy jsou založeny právě na obrovské obětavosti. Na olympiádě jsme už léta neměli kolektivní sport a je třeba udělat zásadní změny, abychom ho tam dostali,“ dodává.

Jako východisko vidí vznik nového ministerstva cestovního ruchu a sportu. Proto jsou vyhlídky na hry v roce 2028 v Los Angeles v jeho očích optimističtější. „Mohli bychom tam představit kvalitu a mladou krev, tedy i silnější výpravu,“ věří.

Ale zpět do Paříže. Slováci zatím získali nejméně medailí v Atlantě 1996, konkrétně tři. Panuje obava, že teď může padnout historické minimum.

Největší šanci na cenný kov mají střelkyně Danka Barteková a Zuzana Rehák Štefečeková. Padají jména i jejich mužských kolegů Patrika Jányho, Mariána Kovačócyho nebo Juraje Tužinského.

Zraky Slováků se budou upínat tradičně k vodákům, zejména na Mateje Beňuše, Jakuba Grigara či Elišku Mintálovou.