Hlavní obsah

Gratulujeme! slyšela Ogrodníková od soupeřek. Ale předčasně, musela znovu bojovat

Už zvedla ruce, radovala se, že podobně jako Jakub Vadlejch překonala kvalifikační oštěpařský limit hned prvním pokusem. Pohled na světelnou tabuli, kde se u jejího jména objevil křížek, ale nadšení Nikoly Ogrodníkové na chvíli zpražil. Přesto se 33letá oštěpařka dokázala hodem dlouhým 61,16 m mezi elitní dvanáctku probojovat.

Foto: Matthias Schrader, ČTK/AP

Nikola Ogrodníková při olympijské kvalifikaci

Článek

Paříž (od našeho zpravodaje) ‑ Když odcházela z plochy Stade de France, ještě se zdráhala přijímat gratulace. „Nechci to zakřiknout, ale doufám a přeju si, aby to vyšlo,“ hlásila. Přání se jí splnilo, byť to nebylo bez nervů. Ve druhé skupině ji překonalo sedm soupeřek, ale z jedenácté příčky se do svého prvního olympijského finále podívá.

Už během hodiny strávené na ploše prožila emoční houpačku. První hodem odletěl oštěp z její ruky až za žlutou čáru označující limit 62 metrů, takový výkon se jí povedl naposledy před dvěma lety.

„Až jsem byla dojatá, i holky mi gratulovaly. Až když jsem si šla pro věci, zjistila jsem, že jsem šlápla na čáru,“ popisovala. Opakované záběry ukazovaly, že po odhodu skutečně její pravá tretra skončila pár centimetrů za čárou, což znamená nezdařený pokus.

„Měla jsem si to pohlídat, ale vůbec mě to nerozhodilo. Věděla jsem, že to dám znova, nebo se tomu aspoň přiblížím,“ popisovala své odhodlání bývalá mistryně Evropy.

Už má něco odházeno a i zkušenosti se v tak stresující soutěži, jakou je olympijská kvalifikace, hodily. „Já dneska vstala a vůbec nebyla nervózní, což úplně nemám ráda. Ale měla jsem hlavu nastavenou jako na Diamantové lize,“ líčila Ogrodníková.

Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.

Před pokusy jí stačilo párkrát naznačit rukama nad hlavou, aby se tribuny roztleskaly. „Tohle už možná nikde jinde nezažijete,“ uvědomovala si výjimečnost atmosféry na Stade de France.

Na olympiádě dosud startovala jen jednou před prázdnými tokijskými tribunami před třemi lety. Tehdy ještě byla svěřenkyní Jana Železného, po odchodu z jeho skupiny se připravuje sama. „Není to vždy úplně jednoduché,“ přiznává.

„Párkrát jsem chodila domů s tím, že jsem si nebyla jistá, jak ta příprava dává smysl, jestli zařadit rychlost tenhle den nebo jiný. Klidně dvě hodiny jsem nad tím trávila,“ popisuje Ogrodníková, která v posilovně spolupracovala s kondičním koučem a trenérský servis jí v Paříži zajišťuje bývalý oštěpař Miroslav Guzdek.

Foto: Matthias Schrader, ČTK/AP

Nikola Ogrodníková si v sobotu zahází oštěpařské finále.

Ale trenérce a závodnici v jednom těle se povedlo absolvovat přípravu kvalitně a bez zranění krom jedné nehody v posilovně. „To jsem si hodila desetikilový kotouč na nohu, když jsem ho vracela zpátky na stojan. Noha byla modrá a oteklá, ale naštěstí nic vážného,“ hlásila.

Od mistrovství Evropy v Římě, kde skončila pátá, už Ogrodníková neabsolvovala žádný další mezinárodní závod. „Na diamantovku mě nakonec nevzali, tak jsem pokračovala v tréninku a myslím, že to bylo dobře, protože jsme se na ten olympijský závod pak hrozně těšila, jak jsem skoro čtyři týdny jen trénovala,“ pochvalovala si.

Po své kvalifikaci už zamířila „za klukama“, jak označila svého partnera Petra Vránu a jeho syna Lea, který se do Paříže hodně těšil. „Už tu měl naplánované, že musí zkusit francouzskou bagetu a croissant, myslím, že je hodně rád, že tu může být,“ usmívala se. A své nejvěrnější fanoušky bude mít v hledišti i při sobotním finále.