Článek
Začněme od začátku. Jak bylo těžké nastavit se do olympijského módu po skandálu s „covidovým speciálem"?
Start byl těžký a krutý hlavně pro sportovce. I pro nás bylo za dané situace těžké zajistit fungování, ale pro sportovce to bylo ještě daleko těžší. A myslím, že i závodníci vnímali ty ataky přicházející od lidí z Česka, kteří místo aby pomohli, zeptali se, jestli něco nepotřebujeme, jen útočili. Málokdo si umí představit, co jsme museli řešit.
Například?
Třeba když jsme v jeden moment museli obstarat osmnáct lidí v izolacích. A nakonec jsme neměli od nikoho ze sportovců negativní reakci. S kým jsem mluvil, tak vnímal, že děláme maximum. Od první medaile to ale začalo být zase o sportu.
Po sportovní stránce asi nelze skutečně nic vytknout...
Výsledek byl ještě lepší, než jsem pod tlakem novinářských dotazů před startem her tipoval. Vynikající příběh napsali basketbalisté. A jejich role v týmu byla naprosto skvělá, přenesli týmového ducha i na zbytek výpravy. Závodníci si neskutečně užívali úspěchy svých kolegů. To jsou zážitky, které jim nikdo nevezme.
Josef Dostál po finále.
Váš tip byl deset cenných kovů. Co jste říkal na fakt, že sbírka mohla být ještě bohatší?
Za medailemi jsou jednotlivé příběhy. Některé krásné, některé smutné. Pár sportovců mělo jasný cíl medaili, ale nepovedlo se to. Myslím, že třeba veslaři musí být s čtvrtým místem super spokojení, naopak Pepa (Dostál) s Martinem (Fuksou) si výsledek v singlech představovali určitě jinak. Máme ale šestadvacet umístění do desítky, a to je skvělý výsledek. Chci se všem závodníkům hluboce poklonit, neměli to jednoduché. Poprvé v historii sportovci museli podstoupit opatření, která nebyla vůbec snadná.
Zmizely tedy pochybnosti, zda mělo Japonsko hry uspořádat pandemii navzdory?
Je dobře, že Tokio hry uspořádalo. Myslím, že až uhasne oheň, budeme moci říct, že to byly dobré hry. Příště to ale zase budeme mít těžší, protože jsme si nastavili laťku hodně vysoko.
