Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) – Naposledy měli dva sprinteři stejný čas před 44 lety v Moskvě. Tehdy se ještě na tisíciny neměřilo, Brita Allana Wellse a Kubánce Silvia Leonarda rozsoudilo až zkoumání cílové fotografie.
V Paříži už se dal rozdíl vyjádřit přesně i časově. Pět tisícin, v přepočtu zhruba pět centimetrů rozhodlo ve prospěch Lylese. Když se přitom pozorně podíváte na cílovou fotografii, jako první protnul cílovou čáru Jamajčan Kishane Thompson svojí pravou nohou.
V cyklistice či v lyžařských závodech by byl vítězem. Jenže atletika má odlišná pravidla. Nerozhoduje jakákoliv část těla, ale jeho torzo, tedy bez končetin. A to dokázal 27letý Američan dostat za čáru dřív. Byť v takové rychlosti (průměr 36,77 km/h) to pochopitelně nemohl postřehnout.
„Říkal jsem mu: ,Hele, Kishane, myslím, že jsi tam byl ty.‘ Ale nebyl jsem si jistý, byl ode mě moc vlevo,“ popisoval Lyles a přiznal, že tak vyrovnaný závod ještě nikdy nezažil.
„Nejsem si jistý,“ odpovídal mu Thompson. Detailní rozbor mezičasů ukázal, že Američan na žádném z nich nevedl, ještě na 40 metrech byl dokonce poslední.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
„Start Noaha byl oproti soupeřům slabší, ale lepší, než obvykle mívá. A když se pak dostane ke své frekvenci, už je nezastavitelný. Má z dvoustovky vynikající rychlostní vytrvalost, naopak u Thompsona se v závěru projevilo, že nemá tolik zkušeností z velkých závodů,“ komentoval pro BBC bývalý světový rekordman na čtvrtce Michael Johnson.
Jeho krajan se dostal na první místo až v posledních deseti metrech závodu a díky cílovému předklonu. „Ne, nijak ho netrénuju,“ zakroutil hlavou. „Ale mám s ním docela dobré zkušenosti. Ještě na střední škole se hodně závodů rozhodovalo předklonem. A já je dokázal vyhrávat,“ vybavoval si.
Dělení zlata, jako se v posledních letech může stávat ve výšce či tyči? To by Thompson nebral. „Myslím, že náš sport je moc soutěživý na to, abychom se dělili o zlato,“ tvrdil po nejkvalitnějším sprintu historie, co se týče kvality výkonů.
Na čtvrtém až osmém místě padly nejrychlejší časy pro tato umístění, však dosud se nestalo, aby kompletní osmička sprinterů běžela pod deset sekund. A v pařížském finále zapsal „nejpomalejší“ sprinter výkon 9,91 s.
