Článek
Podle šéfa České unie sportu Miroslava Jansty se ale narazilo na strop současných možností. „Český sport táhne povětšinou několik výjimečných osobností, dost často z rodinných klanů. Jenže nejsou to stroje na výrobu medailí a získat ji opakovaně není automatická věc. Občas přijdou nějaká zaváhání a konkurence brutálně roste,“ říká a připomíná že hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi tenká. „Je to otřepaná fráze, ale její platnost se ukázala na divoké vodě nebo ve střelbě. Naopak v Paříži oba zlatí kanoisté zase měli smůlu minule v Tokiu,“ přemítá.
Podle Jansty se však jasně ukazuje, že systém státní podpory v oblasti sportu není dobře nastaven. „Tenis a obecně vodní sporty za mě zůstávají poslední, v nichž ještě držíme krok se světem. Obávám se, že Česko bude úspěšné osobnosti postupně ztrácet a nové se jen těžko najdou. Naše základna v podobě sportovních klubů se totiž pomalu, ale jistě bortí, což bude mít negativní dopad také na reprezentaci,“ míní šéf České unie sportu, která sdružuje skoro 7500 klubů a 78 sportovních svazů.
„Když se na sport v Česku podíváme reálnýma očima a bez marketingových pozlátek, tak fyzička a často už také psychika dětí konstantně chřadne. Sportovní kluby nemají dostatek prostředků na svoji činnost, hlavně na trenéry dětí. V blízké budoucnosti je nebude mít kdo vést, protože je enormní nedostatek dobrovolných funkcionářů,“ štve Janstu.
„Spodek se nám rozsype a vršek v podobě sportovních svazů nebude mít kde brát talentovanou mládež a vlastně ani nemáme odpovídající prostředky a zázemí na to, abychom z nich mohli pravidelně generovat silné osoby s potenciálem na zlaté medaile. A to nemluvím o péči o kolektivní sporty – státní podpora je pro ně na vedlejší koleji. A účast jakéhokoliv našeho kolektivního sportu na olympijských hrách je v nedohlednu,“ vysvětluje Jansta.
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
Za příklad dává francouzský či nizozemský systém, kde elitní sportovci trénují v moderním multisportovním centru, zatímco v Česku slouží reprezentantům k přípravě chátrající Sportovní centrum Nymburk. „Snad se podaří přesvědčit stát, že větší podpora a investice do sportu obecně se nám vrátí v podobě větších šancí na úspěch na mezinárodních akcích a ve větší míře zdravějších lidí – a tím poté do menších nákladů ve zdravotnictví,“ přeje si Jansta.
Už na příští měsíc plánuje schůzky s předsedy sportovních svazů. Probrat s nimi chce názor na reprezentaci a zlepšení v přípravě vrcholových sportovců. „Budeme se ptát, co by jim pomohlo, jaké vnímají aktuální nedostatky. Výsledky z porad předložíme státu, pařížská olympiády nabídla spoustu impulsů k zamyšlení,“ upřesňuje Jansta.
