Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) ‑ Nestárnoucí 41letý Vraštil si za cílem semifinále radostně zatleskal, jeho o třináct let mladší parťák se chvíli vzpamatovával z dvoukilometrové dřiny. „Hrozně těžký závod, ještě teď mi je zle,“ přiznával dobrou hodinu po závodě.
Favorizovaní Irové a Švýcaři v něm odskočili, pozornost se strhla na boj o klíčové třetí místo. „Osobně jsem nečekal, že Francouzi vydrží tak dlouho. Naštěstí jsme měli síly i na poslední pětistovce,“ oddechl si. „Snažili jsme se být co nejvíc trpěliví a nechtít je zlomit moc brzo, aby nám zbyly síly v konci,“ doplňoval ho zkušenější parťák.
V závěru se oba ohlíželi doprava, aby se ujistili že Francouzům ujíždějí. V cíli byl rozdíl 61 setin.
„Na poslední stovce jsme viděli, že jsme před nimi a už nemají ten moment překvapení. Tak jsem ještě na Jirku křiknul, že máme do cíle deset temp, tak ještě musíme jet. Ne tedy tak dlouhou větou samozřejmě,“ usmál se Vraštil a ocenil výkon Francouzů, kteří hnáni vpřed díky divákům ze sebe vymáčkli maximum.
„Já si vzpomněl, kolik lidí si koupilo lístek a přijelo se na mě podívat, takže pojedu před tribunou pro ně, a to mi fakt pomohlo. Našel jsem díky nim i sílu, o které jsem ani nevěděl, že ji mám,“ děkoval svým blízkým a kamarádům Šimánek.
Miroslav Vraštil and Jiří Šimánek zdraví diváky po dojezdu v závodě dvojskifu lehkých vah, ze kterého postoupili do finále A
Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.
I Vraštil po závodě šel po závodě mimo areál pozdravit svůj zhruba 20členný fanclub. Nemohla chybět manželka s dcerou, které si čekání na semifinále krátily v disneylandu. A na finále možná přece jen dorazí i jeho otec, trojnásobný veslařský olympionik a rovněž účastník triatlonových ironmanů.
„Myslím, že dorazí. Zapojil do té organizace asi dvacet lidí, všechny zaúkoloval, ale to je jeho styl,“ usmál se Vraštil mladší. „A jestli dorazí, budu mít velkou radost, že mě uvidí ve finále, a myslím, že na to asi pak nikdy nezapomene,“ předpokládá.
A kdyby ho ještě viděl loučit se s olympiádami, kde závodí lehké váhy naposledy, s medailí na krku… Před třemi lety v Tokiu byli Vraštil se Šimánkem čtvrtí, na této nevděčné pozici skončili už i na mistrovství světa a Evropy. A do okruhu medailových adeptů patří také v Paříži.
„Irové a Švýcaři jsou jinde, ale také můžou mít špatný den nebo onemocnět, což se tu stává. Pak je to otevřené, ani Italové nejsou nezničitelní. Já doufám, že to bude parádní závod,“ těší se Šimánek. Češi pojedou v krajní první dráze, daleko od tribun. „Není to špatné, protože můžou odjet prostřední dráhy a ti vedle favoritů můžou dostat vlnu,“ přemítá.
