Hlavní obsah

Byla to jízda, ale loučím se. Český olympionik už žádný další velký závod nepřidá

Věděl to dlouho dopředu, ale až když absolvoval svůj olympijský start, prohlásil: „Tohle byl můj poslední mezinárodní závod.“ A vzápětí Martin Podhráský dodal: „Představoval jsem si ho jinak.“ Čtyřicetiletý střelec skončil v rychlopalné pistoli na 27. místě a teď už má jiné než střelecké plány.

Foto: Český střelecký svaz

Střelec a zároveň chirurg Martin Podhráský.

Článek

Paříž (od našeho zpravodaje) ‑ Od olympiád měl nejdelší pauzu ze všech českých olympioniků. Startoval v Pekingu 2008, o čtyři roky později v Londýně a poté měl dvanáct let přestávku od největší soutěže.

Podhráský se věnoval medicíně, kterou vystudoval, je chirurgem v pražské motolské nemocnici. Na tréninky spěchal vždy, když odložil doktorský plášť, zbytek času se snažil věnovat svým dcerám ve věku pět a sedm let. A takovou zátěž nejde podstupovat pořád.

„S rodinou a prací už bych to dál nezvládal. Nechtěl jsem to říkat předem, ale tohle byla rozlučka,“ potvrdil po nevydařené kvalifikaci. „Očekávání tu byla vyšší, ale v první sérii přišlo pár devítek, což už je obrovská ztráta, a zmizela i jistota. Po první půlce šance na finále nebyla,“ smutnil. Po 14. místě v Pekingu a 7. v Londýně skončil v Chateauxroux až 27.

Mluvil nalomeným hlasem, byl viditelně dojatý. Však končila velká etapa jeho života. „Byla to jízda. Těch 25 let, co střílím, mi dalo moc. Spousta přátel i zážitků, tři olympiády… Nádherný kus mého života,“ vypočítával.

A může být na sebe i pyšný, ve své v podstatě volnočasové aktivitě se dostal mezi nejlepší, však letos po 13 letech vyhrál i závod Světového poháru.

Olympijské hry 2024 proběhly od 26. července do 11. srpna v Paříži. O cenné kovy ve Francii bojovalo 111 českých sportovců, kteří nakonec získali pět olympijských medailí.

„Když věříte, že můžete něčeho dosáhnout a jdete za tím, může se to povést. Nedostal jsem se na úplný vrchol, ale byl jsem na největších akcích, mám několik medailí z mistrovství Evropy i světa a jen díky tomu, že jsem měl nastavenou mysl, že to jde,“ popisoval Podhráský.

Nemá problém vymyslet, jak nyní využije svůj volný čas. „Budu ho věnovat rodině, chci dětem dopřát, co jsem jim odepíral, a medicíně. A jestli se ke střelbě třeba vrátím v jiné pozici? To se ještě uvidí,“ nevylučuje, že se u svého osudového sportu ještě objeví.