Článek
Kvalifikační série na olympiádu se uskuteční v květnu v Šanghaji a o měsíc později v Budapešti. Body se sčítají, ve hře je tucet míst. Na minulé olympiádě v Tokiu sahal Ondra po zlatu, nakonec skončil šestý.
S vašimi výkony by se mohlo zdát, že skončit do 12. příčky je celkem snadný úkol.
Abych mohl mít v Paříži šanci na medaili, neměl by být problém se kvalifikovat. Tím, že jde o dva závody, dá se jeden mírně pokazit. Ale ne, vše beru se vší vážností. V Šanghaji chci dosáhnout velice dobrého výsledku a pak už se moc nestresovat. Zatím jsem relativně v klidu a spokojený s dosavadní přípravou.
Co pro vás znamená, že se z kombinace oddělilo lezení na rychlost, tedy vaše nejméně oblíbená disciplína?
Z psychického hlediska velká úleva a výhoda. Dříve jsem tři dny trénoval a jeden měl odpočinek. Z toho hned první den byl zaměřený na rychlost, což mě prostě tolik nebavilo. Velký respekt těm, kteří se rychlosti dennodenně věnují a stále mají motivaci. Jsem rád, že příprava je teď kvalitnější, jenže tak je tomu u všech soupeřů. Třeba v obtížnosti se úroveň extrémně zvýšila, konkurence je opravdu enormní. Dříve to bylo často buď já, nebo Jakob Schubert. Teď? Soratu Anraku nebo Toby Roberts jsou neuvěřitelní. Budu muset hodně máknout.
Na druhou stranu právě Anraku nebo Roberts už mají místo v Paříži jisté a na kvalifikační sérii nebudou.
Ano, takže mám v obtížnosti ještě větší šanci nahnat co nejvíce bodů. Bude důležité, abych měl co nejlepší vytrvalostní fyzickou kondici. Jak říkám, příprava zatím běží dobře, nemám zranění a mohu do toho šlapat naplno. Obtížnosti teď prostě dávám co nejvíce úsilí. Rozhodně to neznamená, že bouldering netrénuji, ale spíše se soustředím na technické věci, kdy se například nepoužívají ruce. Pak nemám tolik ovlivněný trénink vytrvalosti. Ve finále je stejně potřeba být co nejsilnější.
Světový pohár v boulderingu v Praze
V Praze se opět po roce uskuteční Světový pohár v boulderingu. Ty nejlepší sportovní lezce budete moci spatřit od 20. do 22. září na Letenské pláni. Vstupenky již jsou k dispozici, zároveň probíhá nábor pomocníků a dobrovolníků.
Také mentálně se cítíte silný?
Zatím jde vše podle plánu. Příprava je pozitivní a s tím se pojí další věci. Psychická stránka je nejhorší až těsně před závodem.
Pomůže vám hodně, že o Paříž budete usilovat společně s Martinem Stráníkem?
Rozhodně. Do Číny musíme cestovat předem, aby se člověk srovnal s časovým posunem. Je skvělé, že se budeme připravovat spolu. Jsme parťáci odmalička. Martin se přistěhoval do Brna, chodili jsme spolu na střední a dennodenně spolu trénovali.
Jak vidíte jeho šance?
Maká a je pro něj, stejně jako pro mě, důležitá obtížnost. V moderním stylu boulderingu, kde je to hodně o koordinaci a explozivní síle, má Martin možná větší mezery. Myslím ale, že pokud bude mít štěstí, šance na olympiádu pro něj existuje. Hlavně Šanghaj bude hodně specifická. Viděl jsem vizualizace sportoviště, vypadá krásně. Otázkou jsou diváci, Čína je v tomto ohledu vždy nevyzpytatelná. I když diváci přijdou, tak lezení tolik nerozumí, atmosféra pak není tolik bouřlivá. Je příjemné, že druhý závod v Budapešti je blízko a třeba bude i česká podpora.
