Ať už Francouz konečně odejde! přála si Češka. Při dramatu zažila fanouškovské peklo

Paříž (od našeho zpravodaje) - Je na svých třetích hrách a triumfem nad desátou nasazenou Yang Xiaoxin z Monaka si Matelová připsala premiérové vítězství. Následně dostala na první pohled možná snazší soupeřku.

„Eerlandová se ale vrací po mateřské a nemá tolik bodů. Předtím byla v TOP 30, takže vůbec nechci snižovat její kvality,“ vysvětluje 34letá zlínská rodačka. Zápas dospěl až do stavu 9:9 v rozhodujícím sedmém setu. Šťastnější byla nakonec Nizozemka.

„Mrzí mě to, opravdu velká škoda. Mohla jsem si zahrát s obhájkyní olympijského zlata Čchen Meng z Číny. Nedá se nic dělat,“ dodává.

Úvodní kola se v Paříži hrají tak, že v jeden čas začínají vedle sebe čtyři duely naráz. Jen pár metrů od Matelové nastoupil v pondělí večer domácí 17letý miláček Félix Lebrun proti Švédovi Antonu Källbergovi. A kdo zažil atmosféru, jakou dokážou Francouzi vytvořit pomocí zpívání, tleskání nebo kopání do plechové podlahy mobilních tribun, dokáže si asi představit, jak to v hale vypadalo.

„Je to nepříjemné. Víte, my musíme trochu slyšet balon, pak dokážeme lépe reagovat. V prostředí, kdy se vše koncentruje jen na jeden zápas vedle, se to dalo těžko, i když samozřejmě podmínky byly pro obě stejné. A z předešlého dne jsem trochu věděla, do čeho jdu,“ popisuje Matelová.

Lebrun vedl 3:0, jenže Švéd dokázal klání zdramatizovat. Francouzský teenager ale nakonec náskok udržel, triumfoval 4:2 a postoupil. Děkovačku, při níž sportovci musejí obejít celou arenu, si pořádně užíval. Bil se do prsou, ukazoval zaťatou pěst. V tu chvíli se ale všude jinde ještě hrálo.

„Je trochu škoda, že to ovlivňuje ostatní tři stoly. Už jsem si říkala, ať konečně odejde. Měly jsme nástup do 5. setu, vedla jsem 2:0 a najednou jsme přestaly na dvě tři minuty hrát. Následně jsem zkazila snad čtyři balony za sebou. Tohle byl jediný moment, kdy jsem atmosféru neustála. Jinak jsem byla totálně koncentrovaná,“ líčí Matelová.

Svou účast na letošních hrách shrnuje kladně. „Určitě další pozitivní zkušenost,“ říká. Teď se musí domluvil s českým olympijským týmem, jak dlouho může v Paříži zůstat. Ráda by co nejdéle.

„Zatím jsem nic kromě ping-pongu neviděla. Zítra mám lístek na badminton na spolubydlící Terezu Švábíkovou. Půjdu ji podpořit a pak uvidíme, co bude dál,“ konstatuje.