Článek
"První společná antuková tisícovka ATP a WTA této sezony se za rekordního zájmu publika odehrála v Madridu. Turnaj nemá dlouhou tradici, do roku 2008 se hrál na tvrdém povrchu, potom začal majitel turnaje hokejista a tenista Ion Tiriac experimentovat. Hrálo se dokonce na modré antuce, sběračky byly samé krasavice. Ale v posledních letech se madridská akce vrátila na klasickou červenou antuku s dětskými sběrači.
Stále je to však rychlejší povrch než v Římě nebo v Paříži. Míčky tu létají rychleji především díky nadmořské výšce 650 metrů nad mořem, což z turnaje dělá nejvýše pořádanou tisícovku. V Kitzbühelu se hraje v 750 metrech, ve Gstaadu je to dokonce 1100 metrů nad mořem.
Zrychlení hry přineslo dramatické zápasy, časté útoky a spoustu es. Hrál se atraktivní tenis. Jaká škoda, že se povrchy na celém světě v posledních letech spíš zpomalovaly. Díky rychlejšímu podkladu se až do semifinále probojoval náš Jiří Lehečka, servírující až 230 km/h. I když ke světovému rekordu Australana Sama Grotha (263 km/h) to má ještě hodně daleko. Ten dával hrozné mordy, ještě větší než Chorvat Ivo Karlovič.
Jiří Lehečka musel životní zápas v Madridu vzdát.Video: sntv
Důležitější než rychlost je ale umístění, a to má Lehečka vynikající. Krásně to rozhazuje. Předvedl i ukázkové stopvoleje a také halfvoleje, které jsou považovány za nejtěžší tenisové údery. Přestože má už několik vítězství nad hráči první desítky, byl jeho hrdinský souboj s legendou Rafou Nadalem na centrkurtu Manuela Santany úspěšnou těžkou maturitou. Čtrnáctinásobný vítěz Roland Garros není stoprocentně fit, ale hrál mnohem líp než na předchozím turnaji v Barceloně a bojoval před fanatickým publikem do posledního míče.
Po skreči Daniila Medveděva se Lehečkovi otevřela cesta, ale bohužel skrečoval kvůli zranění zad, se kterým vynechal už Monte Carlo. Pokud se potvrdí, že je to vážnější, tak to bude nesmírná škoda. Ale zase se jen ukazuje, že antuka je ten nejnamáhavější povrch ze všech. Z dalšího turnaje v Římě už se odhlásili Carlos Alcaraz (předloktí), Medveděv (tříslo) i Jannik Sinner (bederní kloub).
Myslím, že už ale můžeme mluvit o našich nových třech mušketýrech. Lehečkovi je 22 let, Tomáši Macháčovi 23, Jakubu Menšíkovi dokonce jen 18. Přesto si z Madridu přivezl cenný skalp v podobě výhry nad světovou desítkou Bulharem Dimitrovem. Varováním je ale také jeho zranění lokte, kvůli kterému musel Menšík vzdát další kolo. Stejný problém už měl a příčinou bývá moc lehká raketa. Hlavně, aby to nebylo nic chronického.
Neuvěřitelný úspěch i kvůli Menšíkovou odstoupení zaznamenal průnikem do finále Kanaďan Auger-Aliassime, proti němuž ani nenastoupil Sinner a v semifinále mu vzdal Lehečka. Nepamatuji turnaj, který by pak svými výkony zachraňovaly ženy. Trojice Šwiateková, Sabalenková, Rybakinová ovšem předváděla úžasné bitvy.
Polka Šwiateková utekla Sabalenkové ze tří mečbolů ve finále. Navíc jsme zvyklí spíš na obvázané hráčky a zdravé hráče. Tentokrát bylo všechno naopak. Zaujal mě také trend ženského tenisu, kde se hrají bez jakékoli variace často velmi rychlé a riskantní údery. Vlastně jen první a druhý servis, drive bekhend a drive forhend. Ale slice nula, náběh na síť nula…
Prezentuje se tak nejlepší trojka a vypadá to jako návod pro mladé hráčky. Chlapi raději víc hrají na jistotu, což nejvíc demonstruje Djokovič. Ale ‚pinkají‘ to i Medveděv, Zverev a Nor Ruud. Je to namáhavé, velká dřina, ale občas si udělají lehký bod i podáním.
Radost mi ovšem udělala Sára Bejlek, která se dostala z našich děvčat nejdál - z kvalifikace až do osmifinále. Předváděla skvělé stopbaly à la Vondroušová, ale i razantní winnery, jaké hrála Petra Kvitová, která v Madridu třikrát vyhrála, byl to její oblíbený turnaj.
Bejlek se už také přiblížila první stovce (114. na světě). Její rodiště Hrušovany nad Jevišovkou by se mohly dostat na mapu tenisového světa jako další důkaz, jak mají Češi a Moravané tenis rádi.
Nesmíme ale zapomenout ani na úspěchy ve čtyřhře. Bára Krejčíková se v Madridu dostala do finále s Němkou Siegemundovou. Adam Pavlásek to samé dokázal s Uruguaycem Beharem. Debly nemůžeme podceňovat. Jsou to důležité olympijské disciplíny a v Paříži se za ně v létě budou rozdělovat medaile."
