SMEČE JANA KUKALA: Kvitová má na grandslam. Mohl by to být hezký dárek k svatbě

„Petra se ve finále nebála delších výměn, byla koncentrovaná na každý bod, a tak nemusela ani tolik riskovat, jak je u ní obvyklé. Všimli jste si, jak chodila vzorově do kolen? To bylo přímo ukázkové.

Svůj jubilejní 30. titul na okruhu WTA získala po nesmírně dramatické první sadě finále proti Jeleně Rybakinové, ve které proměnila až pátý setbol. Letos jsem ještě lepší ženský zápas neviděl. Už v Indian Wells přitom Kvitová hrála výborně. Jejímu sebevědomí tam prospělo odvrácení čtyř mečbolů v osmifinále s Američankou Pegulaovou. To byl bod zlomu, klíčový zápas.

Miami Open byl třetím turnajem Masters 1000 v tomto roce a ve dvou triumfovaly Češky. V Dubaji to zvládla Barbora Krejčíková. Taková reprezentace naší země je důležitější než zástupy diplomatů.

Pokud nepočítáme Martinu Navrátilovou, je Kvitová historicky 'zatím' druhou nejlepší českou tenistkou historie po Haně Mandlíkové, která má 4 čtyři grandslamové tituly, celkem vyhrála 27 turnajů WTA plus čtyřikrát Fed Cup. Petra získala dva grandslamy, třicet vyhraných turnajů a šest Fed Cupů. Znovu se ukázalo, že velká vítězství chutnají nejlépe po třicítce. Po úspěšné a velmi dramatické kariéře se Kvitová na Floridě přesvědčila, že její dvě grandslamová vítězství ve Wimbledonu nemusí být poslední.

Stále je také velice důležitým vzorem pro naše naděje, kterých jsme nikdy neměli tolik jako v současné době. Je to šampionka, příkladně bojuje a umí i důstojně prohrávat. Při porážkách objímá přemožitelky, jako by se s nimi chtěla podělit o jejich radost. To je unikát.

Kvitová je také hráčka, která si dělá svoje body sama, ale často se i sama poráží. Ve finále v Miami nedala žádnou dvojchybu, což bylo neuvěřitelné. Dvojchyby jí prohrály v minulosti už hodně zápasů. Obava z nich často ovlivňuje celou její hru, protože přestane chodit na esa a hraje první servis na jistotu.

Druhé podání je nyní klíčové pro její další progres. Je vidět, že zamakala na kondici, což je zásluha jejího kondičního trenéra Zdeňka Kompánka. Nepamatuju žádný její zápas, ve kterém nestačila na hru soupeřky. Spíš si někdy bývá sama sobě soupeřem.

Velká gratulace patří také trenérovi a snoubenci Petry Jiřímu Vaňkovi, který přispěl k její vnitřní pohodě. Bez té se nedají vyhrávat důležité turnaje. Po nutném odpočinku se může Kvitová dobře připravit na Roland Garros a hlavně na oblíbenou trávu.

Vaňkovy svěřenkyně dosud hrály dvě neúspěšná grandslamová finále. V roce 2016 Karolína Plíšková na US Open s Němkou Angelique Kerberovou, o tři roky později Kvitová na Australian Open s Japonkou Naomi Ósakaovou. Také Vaňkovi by jistě chutnal titul, který jako kouč nemá. Oba by si také dali hezký dárek k chystané svatbě...

Ženský tenis je velmi lukrativní džob pro několik vyvolených, ale taky velmi tvrdá dřina a psychická zátěž. A tenistky by měly děkovat hlavně Billie Jean Kingové, že pro ně s pomocí Martiny Navrátilové vybojovala stejné prize money, jako mají muži. Za odměnu byl po ní přejmenován Fed Cup, areál ve Flushing Meadows a teď dostane i pamětní Zlatou medaili Kongresu. Každá hráčka na okruhu WTA by jí měla posílat aspoň vánoční pozdrav, přitom některé ani nevědí, kdo to Kingová je. Bez ní by byl ženský tenis chudou popelkou jako dřív.

I takové úžasné finále, jaké proti sobě hrály Kvitová s Rybakinovou, je ale potvrzením, že namáhavá tenisová diplomacie stála za to."