SMEČE JANA KUKALA: Krejčíková nemá špatný los. Hlava a nohy jsou někdy víc než zraněná ruka

Ve čtvrtek byl vylosován druhý grandslamový turnaj roku 2022 - Mezinárodní mistrovství Francie v Paříži. Nádherný areál na okraji Boulogneského lesíka pojmenovaný po leteckém hrdinovi z 1. světové války, bude po dva týdny hostit 128 nejlepších hráčů a hráček.

Ženy budou bojovat o Pohár Suzanne Lenglenové, muži pak o Pohár mušketýrů, ale nejde o hrdiny z Dumasova románu, nýbrž o slavné francouzské tenisové kvarteto Borotra, Brugnon, Cochet a Lacoste.

Antuka je daleko nejpomalejší ze všech povrchů a vyhrát na ní stojí nejvíce fyzických i psychických sil.

V ženách je velkou favoritkou Polka Iga Šwiateková, suverénní vládkyně sezony, která v Paříži vyhrála předloni a momentálně jede na vítězné vlně, která čítá už skoro 30 zápasů. Nemá však úplně snadný los, už mezi šestnácti by ji mohla prověřit šampionka z roku 2018 Simona Halepová.

V mužském pavouku je pro mě favoritem Novak Djokovič, který měl špatný začátek sezony. Odmítl očkování proti covidu a musel nedobrovolně opustit Melbourne, aniž by zasáhl do Australian Open. Už na turnaji v Madridu ale hrál výborně a v Římě pak neztratil ani set.

V jeho horní polovině je ale i senzace tohoto roku Carlos Alcaraz a ve čtvrtfinále by mohl Djokovič narazit na Rafaela Nadala, který však zápasí se zraněním chodidla a jeho forma utrpěla. V Paříži je ovšem Nadal třináctinásobným šampionem, který na Roland Garros v životě prohrál jen třikrát. Jednou se Švédem Söderlingem (2009) a dvakrát s Djokovičem (2015, 2021).

Centrální dvorec v Paříži je pojmenovaný po bývalém prezidentovi Francouzské tenisové federace Philippu Chatrierovi, který se nejvíc zasloužil o to, že French Open a Wimbledon jsou dvěma největšími svátky tenisu na světě. Dvorec byl postaven v roce 1928 a jeho zastřešení a renovace jsou mistrovským dílem francouzských architektů.

Po covidovém období se čeká rekordní zájem. Zvyšují se prize money, jelikož neustále rostou poplatky za televizní práva. Miliony eur směřují nejen k tenistům, ale i do pokladny francouzské federace.

Dobře, že české řady rozšířila sedmnáctiletá Linda Nosková z Přerova, která loni vyhrála v Paříži juniorku a letos už bude hrát mezi nejlepšími.

Kvalifikaci zvládl také Zdeněk Kolář, který doplní Jiřího Veselého a Jiřího Lehečku. Ten má ovšem na úvod těžký los v podobě Belgičana Goffina.

České tenistky měly nejhorší vstup do sezony za posledních deset let. V Římě dokonce nevyhrály ani zápas. A řada z nich se potýká se zraněním. Hodně bude chybět finalistka z roku 2019 Markéta Vondroušová, která je po operaci zápěstí a měla být podle mě největším českým želízkem v ohni.

Všichni jsou zvědaví, v jaké formě přijede po tříměsíční zdravotní pauze loňská šampionka Barbora Krejčíková, která před rokem po čtyřiceti letech zařídila český titul z ženské dvouhry.

V roce 1981 jsem měl štěstí, že jsem byl u toho, když na Roland Garros vyhrála Hana Mandlíková. Ta přijela do Francie po šesti týdnech, kdy nemohla hrát kvůli nedostatečnému prokrvení pravé ruky. Poctivě ale každý den dřela fyzičku, pinkla si maximálně půl hodiny.

Antuka nebyla oblíbeným povrchem Mandlíkové, přesto na ní porazila jedničku Evertovou a ve finále pak Němku Hanikaovou. Což je důkaz toho, že hlava a nohy jsou někdy víc než zraněná ruka...

Krejčíková léčila loket, ovšem nemá špatný los. Kdyby se jí povedlo něco uhrát, bylo by to skvělé.

Jsem zvědavý na Karolínu Plíškovou, která udělala výborný tah a před Paříží jela do Štrasburku. Loni právě tam vyhrála Krejčíková, což bylo před French Open klíčové pro její sebevědomí. Plíšková by mohla narazit na Američanku Pegulaovou, což není její oblíbená soupeřka a ve čtvrtfinále případně na Šwiatekovou...

Ale končím s prognózami, naše hráčky mohou hlavně příjemně překvapit. Historicky je navíc French Open pro nás nejúspěšnějším turnajem.

Kromě Mandlíkové ho dvakrát vyhrál Jan Kodeš (1970, 71), ještě s československým pasem třikrát Ivan Lendl (1984, 1986, 1987). A pak také dvakrát s egyptským pasem Jaroslav Drobný (1951, 1952), rodák ze Štvanice, jehož táta byl správcem na ČLTK. A nesmím zapomenout na rodačku z Řevnic Martinu Navrátilovou, pod vlajkou USA ovládla French Open dvakrát (1982, 1984).

Matadoři přistupují k těmto turnajům bod po bodu a skládají postupně vítěznou mozaiku. Při postupu se na předchozí neúspěchy na turnajích rychle zapomene."