Článek
„Tenisový rok 2024 se českému tenisu moc nevydařil, podepsala se na tom zranění a nemoci, Wimbledon ale všechno změnil. 28letá Barbora Krejčíková si splnila životní sen a vyhrála poprvé wimbledonskou dvouhru. Na londýnské trávě se jí až dosud nedařilo, maximem bylo osmifinále v roce 2021. O vítězství na posvátné trávě začala snít už v roce 2015, kdy s trenérkou Janou Novotnou bydlely v domě nedaleko slavného klubu. Také letos ji přivítali obětaví hostitelé, kteří Barboru doprovázeli na jejích zápasech a závěrečný triumf si vychutnali spolu s trenéry v hráčské lóži.
Toto domácké prostředí hrálo důležitou roli. Krejčíková šla do turnaje nejen uvolněně, byla až 31. nasazenou, ale hlavně výborně kondičně připravená, což je při jejím přemýšlivém technickém tenisu velmi důležité. Všechna čest jejímu kondičnímu trenérovi Tomáši Breicetlovi. Fyzicky vypadala jako nikdy dřív.
Krejčíková je hráčka s vysokou inteligencí, herním přehledem, předvídavostí a lehkostí úderů. Její předností je také nekonfliktní chování na dvorci. To je ale případ i mnoha dalších našich hráček. Skvěle reprezentují Českou republiku, což vydá za desítky diplomatů.
Ke své hře je Barbora velmi kritická, stále na ní pracuje. Čas od času se trápí s některým úderem, hlavně s forhendem. Když jí ale forhend padá a dělá s ním důležité body, pak přichází série výher jako v roce 2021, kdy vyhrála ve Štrasburku a na Roland Garros a pak ještě tři kola ve Wimbledonu. Série 15 vyhraných utkání, to je spanilá jízda. Proto taky doufám, že Krejčíková přidá další výhry na olympiádě.
Forhend ve Wimbledonu Barboru podržel, problémy byly ale s druhým servisem. Za turnaj dala 34 dvojchyb, což zní hrozivě. Že to překonala, svědčí o její bojovnosti a odolnosti, obrovská vůle vyhrát rozhodla. Vítězství ve Wimbledonu potřeboval celý český tenis a přišlo v pravou chvíli.
Hráčská lóže pracovala výborně, nejvíc fandila oblíbená herečka Jana Paulová. V žádném případě bych ale nepodceňoval úlohu trenéra Pavla Motla. Je to srdcař. Po zápase plakal štěstím jako malé dítě, snažil se ty momenty zachovat v paměti.
Chtěl bych připomenout i bývalého kouče Aleše Kartuse, který byl u úspěchu Báry na Roland Garros 2021. Nejdůležitější osobností kariéry Krejčíkové je ale Jana Novotná, která ji nejen úspěšně trénovala, ale i přesvědčila, že má na špičkový profesionální tenis.
Hru na trávě Novotná milovala, Wimbledon vyhrála v roce 1998, když ve finále porazila Francouzku Tauziatovou. O pět let dřív prohrála prakticky vyhrané utkání se Steffi Grafovou. Slavná fotka, jak pláče na rameně členky královské rodiny, obletěla celý svět, dodnes patří k nejslavnějším wimbledonským fotografiím.
Často se mě v cizině ptají, jak je možné, že naše malá země s nevhodnými klimatickými podmínkami produkuje tolik velkých šampionek. Podle mne je to velkou tradicí a v tom, že tolik Čechů a Moraváků rozumí tenisu. Především rodiče, ale i mnoho trenérů v nejmenších klubech. Dokážou dát dětem správné základy a vědí, jak na to.
Wimbledon je v Česku nejvíc ceněným grandslamem a jeho šampioni jsou vzorem pro tenisové žáky. Titulů z posvátné trávy máme v ženách hodně, ale nechápu, že jako pozůstatek totality mezi českými šampionkami neuvádíme Martinu Navrátilovou z Řevnic. Vzpomínám na televizní dokument, jak ji otec Miroslav vozil na tréninky a ona měla českou raketu Artis.
Ivan Lendl patří mezi nejlepší tenisty, kteří Wimbledon nikdy nevyhráli, ale jsem přesvědčen, že kdyby byla tak pomalá tráva jako dnes v 80. letech, přibylo by mu k osmi grandslamům ještě několik dalších.
Letošní mužské finále ukázalo, především zásluhou španělského mladíka, 21letého Carlose Alcaraze, mnohem vyšší úroveň hry, ale ženské finále bylo o hodně dramatičtější a závěr přímo hororový.
Neuvěřitelným načasováním a znamením, že se něco bude dít, byl porod Petry Kvitové, dvojnásobné šampionky All England Clubu, která přivedla na svět syna během wimbledonské neděle. Malý Petr Vaněk má všechny předpoklady, aby se do tenisu taky pustil.
Kateřina Siniaková pak vyhrála v ten samý večer jako Krejčíková svůj třetí wimbledonský titul v deblu, tentokrát s Američankou Taylor Townsendovou. Po triumfu s Coco Gauffovou na Roland Garros je to další důkaz o jejích kvalitách.
Skvěle se podařilo naplánovat turnaj na Spartě, který našim holkám pomůže v přípravě na olympiádu. Měl by být ale hlavně oslavou našeho tenisu, jakou si špičkové české hráčky zaslouží.“
